Holt to ze mě musí ven. Některé knížky mám tak rád, že jsem schopen z nich servat obal už v knihkupectví. Pokud mě ten obal naštve! Postupuji tak ovšem výhradně u zakoupených knih, nejsem blázen. Přestože nadvláda grafiků nad autory mě občas ničí.
A nemám teď na mysli vtípky, jako třeba ilustrování Babičky po Kašparovi či Švejka po Ladovi. Veledíla se ochrání sama: oni ti autoři, co tak rádi kopou do symbolů, bourají posvátné krávy a vůbec pohrdají tradicí, budou tradici bořit tak dlouho, až tu žádná nebude a tihle autoři se konečně ukopou mezi sebou.
A nejde mi ani o tuny obálek, které produkuje kýč pro kýč. Harlekýnky, nesčetné příběhy mladých dívek a koní a stále znovu vydávané rodokapsy mají přece jen svůj styl a půvab.
Ba ne, mě nejvíc dráždí situace, kdy je tvůrce obálky opravdu někdo, skvělý grafik, mistr ilustrátor, hrdina sazby i tisku, prostě osobnost. Takový frajer či frajerka, že bych místo rozcupování tu práci, svůdnou a matoucí masku, nejradši nechal zarámovat a pověsil ji u nás doma hned v přijímacím salonu.
Je to totiž bezpochyby skvělé dílo, ale míjí se s knihou. Ale nebudu se tu courat okolo horké kaše, krev mi pije zejména Danglár!Ano, kanonizovaný tvůrce komiksu a karikaturista, skvělý Jozsef Gertli Danglár. Patřím totiž ke klubu cormacovců, a tak se sápu po každé knize od amerického prozaika Cormaca McCarthyho. McCarthy je velekněz temnot lidského nitra, pomalu dávkované úzkosti nad krutostí světa.
Ty romány jsou velkolepé, ne nadarmo kdosi jeho Krvavý poledník přirovnal rovnou ke mši. Radoval jsem se i z toho, jak mi bylo mizerně a děsně při četbě Dítěte Božího či Cesty. Tak výborně Cormac McCarthy, prý jediný pravokrvavý jižanský magik, hned po Faulknerovi, píše. A teď ten Danglár!Danglárův komiks, jakkoli kvalitní a technicky precizní, je přece jen kresba ironická. Výsměšná. Legrační. Když ilustruje strašidelnou Pohraniční trilogii, vypadá to jak z Limonádového Joea. Kdyby Danlgár nebyl Slovák, řekl bych, že se Češi McCarthyho vylekali, a tak ho bombardují tím pověstným laskavým humorem.
Ále co. Danglára trhat nebudu. Po svém už oděl sedm McCormacových titulů... a jistě se chystá i na ty další. Tak schválně, jak to udělá! Budu knihy netrpělivě vyhlížet.
O autorovi| JÁCHYM TOPOL, redaktor LN
