Musí být člověk nadprůměrně inteligentní, aby se dostal na vysokou školu?Ještě nedávno bychom na takto položenou otázku nejspíš odpověděli kladně. Víceméně nadprůměrnou inteligenci považovali ke studiu za nutnou i odborníci pedagogicko-psychologických poraden, kteří testovali dospívající žáky, aby jim mohli poradit stran dalšího vzdělávání.
Vsaďte na jistotu, radili dřív
„Organizovala to škola a pak si zvali i nás rodiče,“ vzpomíná matka dnes už dospělého syna. „Řekli mi, že chlapec není jednoznačně studijní typ. V testech dosáhl jen nepatrně nad sto bodů, což podle nich nemusí být dostatečná záruka úspěchu. Doporučili, ať jdeme raději jistější cestou střední odborné školy, což jsme nakonec udělali.“
Hoch pak vysokou školu přece jen vystudoval. Nelze však říct, že by doporučení pedagogicko-psychologické poradny bylo neopodstatněné. Šanci získat vysokoškolský diplom mělo v 80. letech minulého století tak deset patnáct procent populačního ročníku -a tam se opravdu nemusel vejít. Dnes už má možnost studovat více než polovina osmnácti- a devatenáctiletých. A podíl se bude v příštích letech spíše ještě zvyšovat. Důsledek je zřejmý: na vysoké školy už nepůjdou jen nadprůměrně inteligentní lidé. Prostě proto, že takových v populaci polovina není.
Polovina lidí je mezi 90 a 110
Zakladatel testovací společnosti Scio Ondřej Šteffl, který se zabývá systémem vzdělávání, proto tvrdí, že na vysoké školy budou odcházet i lidé s inteligenčním kvocientem (IQ) devadesát.
IQ popisuje inteligenci jednotlivce v poměru k ostatní populaci, přičemž za průměr se považuje IQ 100. Asi polovina populace má průměrnou hodnotu IQ mezi 90 a 110. Je ale známo, že dvojciferným inteligenčním kvocientem se nikdo moc nechlubí. Tedy pokud své IQ vůbec zná. Výsledky se mohou lišit S volbou vzdělávací cesty pomáhají dnes žákům posledních ročníků základních, ale i středních škol různé instituce. I ty k tomu často používají standardizovaných testů, z nichž lze určit hodnotu IQ.
Ředitelka Pražské pedagogickopsychologické poradny Helena Hudečková, která má v oboru mnohaletou praxi, však na IQ moc nedá. „Při opakovaném testování rozumových schopností s použitím různých testů se může výsledek lišit třeba i o třicet bodů,“ upozorňuje. Proto jej klientům raději ani nesděluje. Podle ní totiž stejně nehraje tak velkou roli, jak si veřejnost občas představuje. „Jsou lidé, kteří mohou při průměrném IQ bez problému vystudovat vysokou školu, a jiní, kteří to nedokážou ani při IQ 130. Prostě z toho důvodu, že jim chybí další předpoklady. Například výdrž.
Bakalářský diplom místo výučního listu
Jedna věc je ale neoddiskutovatelná: vysoké školy už dnes nejsou vyhrazeny jen úzké vrstvě intelektuální elity. Někteří se tím cítí zaskočeni. Část vysokoškolských učitelů si v poslední době stěžuje na klesající úroveň studentů. Odborníci, kteří se zabývají vzdělávacími systémy z širšího hlediska, však nepovažují zpřístupnění vysokých škol širšímu okruhu lidí za nic šokujícího. Mnozí to dokonce vítají.
„Možná nejsme daleko od doby, kdy se i výuční list stane předmětem bakalářského studia. Na tom v zásadě není nic špatného,“ říká Ondřej Šteffl. Ovšem s tím, že se pak budeme muset naučit rozlišovat uvnitř vysokoškolského systému.
V současné době vzniká na ministerstvu školství strategický materiál dalšího rozvoje vysokých škol. Podkladem má být takzvaná Bílá kniha terciárního vzdělávání. Zatím jsou k dispozici teze určené k diskusi. Jednou z nich je i další expanze systému terciárního vzdělávání. Autoři (klíčovou roli zde hraje sociolog Petr Matějů) vycházejí z mezinárodních statistik, které vypovídají, že podíl dospělé populace s vysokoškolským vzděláním je v ČR ve srovnání s dalšími vyspělými zeměmi stále ještě nízký a zvyšuje se jen pomalu.
Jiní analytici (například skupina ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK vedená Janem Kouckým) však poukazují na rekordní počty studentů přijímaných na vysoké školy v posledních letech a trvají na tom, že šanci studovat na vysoké škole má už dnes víc než polovina populačního ročníku a s klesající populační křivkou se bude tento podíl ještě dále zvyšovat.
Reforma školství, k níž směřuje Bílá kniha, ovšem počítá i s tím, že vysoké školy se budou lišit z hlediska cílů. Vedle akademicky zaměřených institucí, orientovaných na výzkum a výchovu teoretiků, by měla existovat i široká nabídka profesně zaměřených bakalářských studií.
Budoucí čas je přitom ale skoro zbytečný. Rozrůzňování už začalo. Teď jde o to, aby si česká veřejnost zvykla , že vysokoškolský diplom má takovou váhu, jakou má škola, případně fakulta, která jej udělila.
***
Intelligence Quotient: je ukazatel rozumového vývoje, výše znalostí a vědomostí. Získává se pomocí různých testovacích metod. Poprvé byla idea testování vypracována francouzským psychologem Binetem r. 1903. IQ popisuje inteligenci jednotlivce v poměru k ostatní populaci, přičemž za průměr se považuje IQ 100. Asi polovina populace má hodnotu IQ mezi 90 a 110. Grafika LN sak
O autorovi| Radka Kvačková, redaktorka LN
