VĚDNOHUBKY
Holky jsou stejně nadané na matematiku a technické obory jako kluci, tvrdí profesorka psychologie Janet Hydeová z Wisconsinské-madisonské univerzity. Provedla metastudii několika stovek výzkumů na toto téma, uskutečněných na základních, středních i vysokých školách v letech 1990 až 2007. Zveřejnila ji v časopise Psychological Bulletin.
Rozdíly mezi dívkami a chlapci jsou podle studie zcela zanedbatelné. Některé výzkumy naznačují, že vzdělání rodičů, rodinný příjem a kvalita školy mají na matematické schopnosti větší vliv než pohlaví dítěte. Jak tedy vysvětlit, že mezi techniky a inženýry převažují muži? Podle Hydeové hrají negativní roli rodiče a učitelé, kteří si udržují stereotypní představy o tom, v jakých předmětech by měli kluci a holky vynikat – a přenášejí je na děti.
Před pár týdny oznámili američtí astronomové pod vedením Stevena Vogta z Kalifornské univerzity senzační objev: první známou planetu mimo sluneční soustavu s podmínkami pro život. Měla totiž obíhat ve vhodné vzdálenosti od své hvězdy, aby na ní mohla existovat kapalná voda. Tento týden ale konkurenční tým Franceska Pepeho z Ženevské observatoře přišel se zprávou, která tento optimismus krotí. Zveřejnil ho na konferenci Mezinárodní astronomické unie v Turíně.
Planeta má každých 37 dní oběhnout kolem červeného trpaslíka s názvem Gliese 581 v souhvězdí Vah. U této hvězdy byly už dříve objeveny čtyři planety, označované písmeny b, c, d a e. Zatím nepotvrzená je existence planety f. Nyní se ale stahují mraky také nad „géčkem“, které koncem září způsobilo mediální humbuk.
Pepe s kolegy analyzoval data ze stejného přístroje jako američtí vědci, z dalekohledu na Evropské jižní observatoři v Chile, ale měl k dispozici víc pozorovacích sekvencí. Američané ale na rozdíl od nich data kombinovali s pozorováními z Keckova dalekohledu na Havaji. Oba týmy analyzovaly pohyby hvězdy a hledaly v nich gravitační působení obíhajících planet. Pepe sice rozpoznal čtyři známé planety, ale údajného nováčka Gliese 581 g nikoliv. Netvrdíme, že neexistuje. Jenom říkáme, že jsme o ní nenašli žádný důkaz, říká Pepe. Vogt se tedy možná unáhlil a zveřejnil své výsledky dřív, než je důkladně ověřil. V každém případě hvězda zůstává v centru pozornosti astronomů a další pozorování snad přinesou definitivní verdikt.
Gekoni fascinují vědce odjakživa pro svoji schopnost udržet se i na velmi hladkém povrchu. Na rozdíl od mnoha jiných živočichů k tomu nepoužívají žádné lepkavé sekrety a výzkumníci se v laboratořích s větším či menším úspěchem snaží ještěrovo umění napodobit.
Částečně se jeho triky dají vysvětlit stovkami tisíc mikroskopických chloupků, které pokrývají jeho chodidla. Na nich se projevují molekulární vazby zvané Van der Waalsovy síly, jež gekonům pomáhají udržet se i na skle. Jak ale vysvětlit, že jim to neklouže ani na vlhké ploše, a naopak se na ní drží ještě lépe než na sucho?
Někteří vědci se domnívali, že zde hrají roli kapilární jevy, tedy vzlínání mikroskopických kapiček vody mezi chloupky. Výzkum zveřejněný včera v časopise Journal of Experimental Biology ale přináší jiné vysvětlení. Kellar Autumn s kolegy z Washingtonské univerzity provedl sérii pokusů s chloupky odebranými z gekoních nožek. Zjistili, že kapilární jevy nehrají žádnou roli. Zároveň si ale všimli, že chloupky, tvořené podobně jako lidské vlasy či nehty bílkovinou keratinem, se ve vlhkém prostředí stávají měkčími a vláčnějšími. Díky tomu mohou ještě dokonaleji přilnout k hladkému povrchu a lépe využít molekulárních vazeb mezi chloupky a povrchem.
***
NEPŘEHLÉDNĚTE
Příloha Věda & Výzkum o rozsahu čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| EVA VLČKOVÁ, redaktorka LN
