„Byla to velká pomoc, ale ještě pořád zbývá nějaká naděje,“ uvedla včera pro LN Hana Beránková z mateřského centra v Tišnově. V centrech používali peníze na nájemné, úhradu nákladů spojených s provozem a další aktivity.
I když přednost na kraji dostaly jiné programy, jeho představitelé nechtějí nechat matky na holičkách. „Je možné, že nebudou vyčerpány finance na aktivity volného času, přemýšlíme i o jiných způsobech, kde peníze najít,“ slibuje krajský zastupitel Jan Husák. „Do budoucna zvažujeme, že bychom přesunuli centra z volnočasových do sociálních aktivit, kam činností více spadají,“ doplnil.
Současné maminky považují centra už za samozřejmost
Všechny zástupkyně mateřských center se shodují v jednom: Nejistota, zda dostaneme nebo nedostaneme příspěvek, s tím se pracuje špatně. „U nás jsme s příspěvkem počítali hlavně na propagaci. Existenčně závislé na této dotaci nejsme,“ řekla Jana Skládaná z brněnského mateřského centra Klokánek.
„Dotace jsou příjemné, ale na druhé straně si musíme dokázat pomoci sami,“ věří Eliška Břoušková z brněnského centra Kuřátka. Tomu se dokonce podařilo umožnit svým maminkám si i nějakou korunu přivydělat. „Na dohodu je zaměstnáváme v dětském koutku, který provozujeme v centru Omega,“ pochlubila se Břoušková.
Centra obvykle dostávají finanční pomoc také od magistrátu, městských částí či od sponzorů. A snaží se získat prostředky pořádáním vlastních akcí. „Každoročně jsme připravovali za symbolické vstupné Den dětí v Lužánkách. Tento prostor je ale velmi atraktivní, což zjistily velké komerční firmy, které připravují akce zdarma, a naše aktivity začaly ustupovat,“ posteskla si Skládaná.
„Centra se stala součástí sociálního systému, stejně jako azylové domy. Přiblížila se doba, kdy pro ně budeme muset najít stálejší finanční podporu ,“ říká Beránková.
Mladé ženy na mateřské považují centra takřka za samozřejmost. Program je připraven denně, angličtinou počínaje přes cvičení či malování pro děti a masážemi pro kojence konče. To vše na bázi dobrovolnictví. Objevují se proto názory, že přínosem by byli profesionální zaměstnanci. „Je to půl na půl. Některé maminky tvrdí, že zadarmo je to baví víc,“ opatrně míní Markéta Knotková z Klokánku.
I když přednost na kraji dostaly jiné programy, jeho představitelé nechtějí nechat matky na holičkách. „Je možné, že nebudou vyčerpány finance na aktivity volného času, přemýšlíme i o jiných způsobech, kde peníze najít,“ slibuje krajský zastupitel Jan Husák. „Do budoucna zvažujeme, že bychom přesunuli centra z volnočasových do sociálních aktivit, kam činností více spadají,“ doplnil.
Současné maminky považují centra už za samozřejmost
Všechny zástupkyně mateřských center se shodují v jednom: Nejistota, zda dostaneme nebo nedostaneme příspěvek, s tím se pracuje špatně. „U nás jsme s příspěvkem počítali hlavně na propagaci. Existenčně závislé na této dotaci nejsme,“ řekla Jana Skládaná z brněnského mateřského centra Klokánek.
„Dotace jsou příjemné, ale na druhé straně si musíme dokázat pomoci sami,“ věří Eliška Břoušková z brněnského centra Kuřátka. Tomu se dokonce podařilo umožnit svým maminkám si i nějakou korunu přivydělat. „Na dohodu je zaměstnáváme v dětském koutku, který provozujeme v centru Omega,“ pochlubila se Břoušková.
|
Mateřská centra jsou pro matky i děti |
| Mateřská centra zřizují obvykle matky na mateřské dovolené. Samy také organizují jejich programy. Ty jsou obvykle zaměřeny na děti, které si mohou hrát, cvičit nebo se věnovat například výtvarným činnostem. Pro matky centra pořádají jazykové, počítačové či rekvalifikační kursy se zajištěním hlídání dětí. V Jihomoravském kraji navštěvuje centra asi 1400 maminek a 1600 dětí. |
Centra obvykle dostávají finanční pomoc také od magistrátu, městských částí či od sponzorů. A snaží se získat prostředky pořádáním vlastních akcí. „Každoročně jsme připravovali za symbolické vstupné Den dětí v Lužánkách. Tento prostor je ale velmi atraktivní, což zjistily velké komerční firmy, které připravují akce zdarma, a naše aktivity začaly ustupovat,“ posteskla si Skládaná.
„Centra se stala součástí sociálního systému, stejně jako azylové domy. Přiblížila se doba, kdy pro ně budeme muset najít stálejší finanční podporu ,“ říká Beránková.
Mladé ženy na mateřské považují centra takřka za samozřejmost. Program je připraven denně, angličtinou počínaje přes cvičení či malování pro děti a masážemi pro kojence konče. To vše na bázi dobrovolnictví. Objevují se proto názory, že přínosem by byli profesionální zaměstnanci. „Je to půl na půl. Některé maminky tvrdí, že zadarmo je to baví víc,“ opatrně míní Markéta Knotková z Klokánku.
