Špatný výsledek jak z písemné, tak ústní části lze opravit a týká se jen nesplněné části maturity.
Obsah |
Opravný termín a přihláška
Prvním krokem po nesplnění některé z částí maturitní zkoušky v řádném termínu je přihlášení k opravnému termínu. Není automatické a postupy na jednotlivých školách se mezi sebou mohou mírně lišit.
Zásadní je však dodržení předepsaného termínu, stanoveného vyhláškou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, do něhož je třeba vyplněnou přihlášku odevzdat:
- na zářijový (tedy podzimní) termín do 25. června;
- na květnový (tedy jarní) termín do 1. prosince.
Škola také může po studentovi vyžadovat předložení doplňujících dokumentů či splnění dalších předepsaných požadavků.
Letošní zářijové termíny se stejně jako ty řádné dělí na dvě části:
- 1. až 10. září 2026: didaktické testy;
- 1. až 20. září 2026: zkoušky profilové části.
Konkrétní data konání profilových zkoušek pak určují ředitelé škol.
Zákon vyjma řádného termínu rozlišuje další dva termíny – náhradní a opravný, které však nelze volně zaměňovat:
Náhradní termíny se konají stejně jako opravné v září. |
Co vše je třeba opakovat a kolik je pokusů?
Pravidla pro postup či samotné opakování jsou stejná pro společnou (tedy povinnou) i volitelnou (tedy profilovou) část maturitní zkoušky. Nesplnění dílčí zkoušky neznamená nepřipuštění k další části. V opravném termínu je tedy nutné opakovat jen zkoušky, které student nesplnil.
Dobré je také vědět, že po konání řádného termínu už nejde měnit vybrané zkušební předměty – pokud tedy student nesplní například zkoušku z matematiky, nemůže se rozhodnout v opravném termínu pro cizí jazyk.
Studenti mohou k maturitě maximálně třikrát – na jeden řádný a dva opravné pokusy. Vykonat ji pak mohou nejpozději pět let od ukončení posledního ročníku.
Jak je to se statusem studenta?
Maturita je veřejnáÚstní maturitní zkoušky jsou ze zákona veřejné, což znamená, že rodina a přátelé mohou být přítomni. Nesmí ale narušit průběh zkoušek. |
Student, který bude v opravném termínu maturovat až během září, do té doby nepřichází o status studenta. Ten má ze zákona až do konce prázdnin, tedy 31. srpna. Výjimkou je konání zkoušky v náhradním termínu, kdy má žák status studenta až do dne konání zkoušek (který je v září).
Nástup na vysokou školu až po opravném zářijovém termínu je tedy považován za soustavnou přípravu, díky čemuž se status studenta nijak nepřeruší. Zápis na vysokou však uchazeč nicméně musí stihnout ještě během září, v opačném případě o status na jeden měsíc přijde.
Pokud ale maturant neuspěje ani v září u druhého opravného pokusu zkoušky, tak mu status studenta platí jen do 31. srpna daného roku a od září už není brán jako student a musí si řešit zdravotní pojištění.
Co omlouvá ze zkoušky
Zákon pamatuje i na nečekané naléhavé případy. Důvodem může být například těžká nemoc, pobyt v nemocnici, ale třeba i blížící se termín porodu či péče o čerstvě narozené dítě.
Přesný seznam důvodů není nijak definován, rozhodnutí o omluvení z řádného termínu a přidělení náhradního je vždy na řediteli školy.
Informovat o nastalé situaci vedení školy je vhodné co nejdříve. Písemně se pak student řediteli musí omluvit nejpozději do tří pracovních dní od termínu zkoušky. Pro tento případ neexistuje jednotný formulář, student nicméně musí důvod doložit. Bez omluvy termín propadá.
O náhradní termín může student žádat i po náhlých komplikacích, které by konání zkoušky ztěžovaly – například zlomená dominantní ruka. V takovém případě je však možností i uzpůsobení podmínek zkoušky či poskytnutí kompenzačních pomůcek – například využití počítače či zvýšení časového limitu. Rozhodnutí je opět na řediteli školy.
Úspěšnější než před rokem. Maturitu si zopakuje téměř 8,5 procenta studentů |
Řadu podmínek lze upravit také pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami.
Jak řešit nepřipuštění k maturitě
Specifickým případem je, pokud student z některého povinného předmětu na konci druhého pololetí neprospěl – tedy pokud je maximálně ze dvou předmětů hodnocený známkou pět (či slovním ekvivalentem), nebo pokud z nich není kvůli vysokému počtu absencí hodnocen vůbec.
V takovém případě student koná opravné komisionální zkoušky (lidově reparáty) před nejméně tříčlennou komisí. Jejich termín opět určuje ředitel školy – zpravidla se konají v srpnu, což by vylučovalo připuštění ke květnovému termínu maturit.
Žáci posledního ročníku mají nicméně právo požádat o přidělení dřívějšího termínu, čemuž musí ředitelé vždy vyhovět.
Pozdější zápis na vysokou školu
Nesplnění zkoušky v řádném květnovém termínu by nemělo být na překážku ani pokud student plánuje pokračovat na vysoké škole. Maturitní vysvědčení ze střední školy je totiž potřeba až při zápisu ke studiu – většina škol počítá s tím, že uchazeč může maturovat až v září.
Složení zkoušek v září (ať už v opravném či náhradním termínu) je však nutné konzultovat na studijním oddělení vybrané vysoké školy. Požadavky jednotlivých škol se totiž liší – domluvit se jde například na dodatečném zápisu nebo pozdějším dodání maturitního vysvědčení.
Láká jen „lehká“ angličtina. Z dalších cizích jazyků maturuje nejméně lidí v historii |
Pokud však student zkoušku nesplní ani v září, ke studiu v kýženém akademickém roce nastoupit nemůže.
Co dělat, když nevyšel ani třetí pokus
Na opravu je možné jít jen dvakrát, na další pokusy už student nárok nemá. Pokud přesto maturitní zkoušku chce, cesta tu je, jen poměrně zdlouhavá.
Přihlásit se totiž musí znovu ke studiu na střední škole a teprve po přijetí požádat o zařazení do vyššího ročníku. Žádost k rukám ředitele dané školy, který o přesunu rozhoduje, musí student doložit předchozími ročníkovými vysvědčeními.
Student tak fakticky získá další tři pokusy. V tomto případě si také volí nové předměty, ze kterých bude maturitní zkoušku skládat.
