Nemusí všechno sázet na jedinou kartu. Když rozhodující zkoušku nezvládnou, jak si představovali, jednoduše si ji zopakují v jiném termínu. Navíc si mnohdy ušetří cestu na druhý konec republiky. Pro studenty mají Národní srovnávací zkoušky, které při přijímacím řízení zohledňují asi čtyři desítky fakult (viz tabulka na vedlejší straně), řadu výhod. Nevýhodou jsou ovšem další náklady.
Společnost Scio si za nejzákladnější verzi testu obecných studijních předpokladů účtuje 400 korun. Prodává však i dražší balíčky, v rámci nichž nabízí analýzu výsledků, online přístup k testu nebo třeba tištěný certifikát.
Student se také nedočká žádného snížení ceny při opakování zkoušky. „Poskytujeme ale sociální slevu, test pak stojí 100 korun,“ říká Bohumil Kartous, mluvčí společnosti Scio.
Ostravská univerzita testy odmítla Národní srovnávací zkoušku začala společnost Scio pořádat už v roce 1996. „Od roku 2005 slouží jako přímá brána pro vstup na některé vysoké školy,“ vysvětluje Bohumil Kartous. Změní se to s novou státní maturitou?
K prvním posunům už letos každopádně došlo. Scio testy odmítla celá Ostravská univerzita. V minulosti je přitom používalo pět ze šesti tamních fakult. „Pro letošní rok jsme i vzhledem k omezování počtu studentů přijímaných na určité obory zvolili jiný model přijímacího řízení,“ říká Iva Málková, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Ostravské univerzity. Změna tak nesouvisí s maturitou, škola chce prostě své budoucí studenty vybírat cíleněji. Test všeobecných studijních předpokladů jí už nestačí. „Studenti, kteří ho zvládli, se neprojevili jako úspěšnější a motivovanější,“ stěžuje si docentka Málková. Jako jeden z důvodů pro odmítnutí Scio testů uvádí Iva Málková také dopis bývalého náměstka ministerstva školství Vlastimila Růžičky. Ten měl vysokým školám doporučit, aby přijímací řízení nesvěřovaly jiným subjektům. Ovšem stávající vedení ministerstva ani ostatní vysoké školy, které taktéž Scio testy používají, v tom žádný problém nevidí. A to včetně právnických fakult.
„Společnost Scio pro nás nepořádá přijímací řízení,“ konstatuje Jan Kuklík, proděkan právnické fakulty UK. Škola podle něj výsledky Scio testů přepočítá svým koeficientem a přidá bonifikace za maturitu a jazykové zkoušky. Profesor Kuklík dále zmiňuje, že si fakulta počká, jak se osvědčí státní maturity. Pak by je možná začala ve svém přijímacím řízení zohledňovat výrazněji. Ať přijedou k nám Jasně se ke státní maturitě už nyní přiklonila naopak Fakulta informačních technologií Českého vysokého učení technického. Ta vezme výsledky státních maturit v úvahu při letošním přijímacím řízení - postačí, aby uchazeč z matematiky vyšší úrovně dosáhl 70 bodů.
Kromě Ostravské univerzity se Scio testy skončila třeba Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. „Cítili jsme potřebu zkoumat u uchazečů o studium schopnost řešit kreativní úkoly, což standardní Scio testy neumožňují,“ vysvětluje proděkan fakulty Pavel Krutil.
Ze zlínské univerzity se ale naopak rekrutuje jeden z letošních nováčků ve Scio testech - Fakulta logistiky a krizového řízení. Mezi další prvoúčastníky patří třeba Ekonomická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Zdá se tak, že pro ekonomy jsou podobné testy dobré.
Pro filozofy už to příliš neplatí, alespoň zřejmě pro ty olomoucké. Filozofická fakulta tamní Palackého univerzity letos od Scio testů upustila. „Od zájemců o studium jsme se dozvídali, že jim tyto testy příliš nevyhovují,“ vysvětluje děkan fakulty Jiří Lach. Vytvořili si proto zkoušky vlastní. „A také jsme chtěli, aby zájemci viděli, jak pěkně to u nás vypadá. Aby na přijímačky prostě přijeli do Olomouce,“ podotýká Jiří Lach.
Změn se nebojíme Většina fakult volí Scio testy z obecných studijních předpokladů, některé zkoušku ze základů společenských věd, z přírodních věd (obsahují biologii, fyziku a chemii), z matematiky či z jazyků nebo kombinaci zmíněného.
Mnohé fakulty k výsledku pouze přihlížejí, podobně jako třeba k prospěchu na střední škole nebo k úspěchům v soutěžích. Řada vysokých škol ale šla ještě dál: Scio testem de facto nahrazuje své vlastní přijímací zkoušky. „Většinou se to týká fakult s velkým převisem, jako jsou práva, některé ekonomické fakulty nebo fakulty zaměřené na sociální vědy,“ vysvětluje Bohumil Kartous.
Zmíněné přihlížení je naopak častější u technik a dalších škol, které musí mnohdy o uchazeče spíše bojovat. Právě ony by se mohly v budoucnu k využívání výsledků státní maturity přiklonit, míní Bohumil Kartous. Změn v přijímacím řízení se však rozhodně neobává u škol, o které je velký zájem. „V případě značného převisu zájemců státní maturita nic neřeší,“ podotýká Bohumil Kartous. Je přesvědčen o tom, že většina fakult bude Scio testy využívat i nadále.
