Lidovky.cz: Byl jste odsouzen k vyhoštění za natáčení sprejera na demonstraci. Jak se na takové rozhodnutí soudu díváte? Překvapilo vás?
Čekal jsem, že to se sprejerstvím takhle nějak dopadne, ačkoliv jsem si nemyslel, že to bude vyhoštění. Překvapil mě hlavně postoj soudu k otázce mé viny. Jako by zapomněl na presumpci neviny, a tak zdůraznil, že bohužel nemají dost důkazů pro odsouzení. To vyznělo vážně divně. Od začátku bylo jasné, jak to se mnou v této kauze je, ale soud se až do konce tvářil, že ne.
PŘEHLEDNĚ O KAUZE:
|
Lidovky.cz: Obžalobu jste vždy odmítal. Jak tedy pohlížíte na výši trestu, který vám soud uložil? Považujete jej za přiměřený? Smířil jste se s tím, že máte být z Česka vyhoštěn?
Žádný trest podle mě není přiměřený. Nevnímám trest jako účinný způsob interakce společnosti a člověka, který něco udělal a zákony v této společnosti nepovažuje za vhodné. Společnost totiž s tímto člověkem vůbec nekomunikuje. To za ní dělají zákony, a ta komunikace je jednostranná. Zákon něco nařídil, a člověk to musí interpretovat a pochopit, co to má vlastně znamenat. Trest podle mého názoru společnost nemění k lepšímu. Ani policie, ani zákon neřeší problémy, natož jejich kořeny. Řeší pouze důsledky těchto problémů. Vyhoštění vnímám jako pokus udělat něco, kvůli čemu bych ztratil svoje sociální a emocionální vazby v Česku, možnost studia etnologického oboru. Chtějí se zbavit dalšího anarchisty.
Lidovky.cz: Požádáte v Česku o azyl?
Rozhodně je to jedna z možností.
Lidovky.cz: Budete kvůli vazbě, v níž jste strávil tři měsíce, žádat o odškodnění?
To rozhodně.
Lidovky.cz: Jak se vám na ni s odstupem času vzpomíná? Co pro vás bylo nejtěžší?
Není to nic příjemného a vnímám to jako zkušenost. Poznal jsem omezení na svobodě, což mě jenom upevnilo v mých názorech. Vzpomínám na vazbu jako na boj, vzpomínám i na silnou podporu, které se mi dostalo přes dopisy od různých lidí a kamarádů. Ted’ chápu, co znamená přijít o svobodu a vím, jakou podporu potřebují lidé ve vězení. Také už vím, že to nikoho nenapraví. Vězeňský systém akorát reprodukuje a vytváří další zločiny v rámcích zákona.
Lidovky.cz: Podle předsedkyně soudu „zjevně neuznáváte zřízení demokratické země“ a trest vyhoštění je údajně tím nejlehčím trestem, který prý lze uložit. Jak se vám taková slova poslouchala?
Přesně tak, toto zřízení, stejně jako jakékoliv státní zřízení, neuznávám a jsem ochotný ho kdykoliv jako, doufám, budoucí antropolog kritizovat a hledat lepší způsoby organizování společnosti. Jsem ochotný konat všechno pro to, aby společenské instituce byly organizované jinak, na základě nehierarchických struktur a samosprávy. Bez autorit, šamanistické byrokracie, vězení a státu. Je evidentní, že soud vůbec nevzal v potaz, že tady mám oprávněný pobyt i po 17. květnu. Soud si stále myslí, že nemám, a to je hlavní příčina toho, proč je trest vyhoštění považován za nejlehčí. Kdyby soud nezapomněl na to, že v Česku můžu pobývat i po zmíněném datu, tak by podle zákona existovala možnost jiných trestů.
Lidovky.cz: Pedagogové a vědci ve svém prohlášení na vaši podporu napsali, že máte být vyhoštěn na základě „vykonstruovaného a v podstatě politického procesu“. Pohlížíte na to stejně?
Souhlasím s tím na sto procent, to jsem ostatně tvrdil hned po soudu. Pokud se podíváte do protokolů, podivíte se nad tím, co v nich soud a policie píše. Nasvědčuje tomu i to, jak probíhal proces či celý kontext společenského dění. Několik dalších anarchistů a anarchistek je obviněno z plánování teroristického útoku na vojenský vlak, přestože celý tento útok vymysleli a plánovali infiltrované policejní agenti (Podle obhájců skupiny měli kriminalisté obžalované radikalizovat a dotlačit k útoku. Státní zástupce Vladimír Pazourek to ale v obžalobě odmítá. Odposlechy i kamerové záznamy to podle něj prý vyvracejí. - pozn. red.) Je samozřejmé, že jde o politický proces.
Má být vyhoštěn. Za ruského studenta Ševcova se ale postavili učitelé |
Lidovky.cz: Již dříve jste uvedl, že vás překvapilo, že taktika české policie se moc neliší od taktik ruské policie. Vidíte to tak pořád?
Vidím to pořád stejně. Jenomže ruská policie se už ani nesnaží tvářit, že tady rozhodně není pro ochranu takzvaných lidských práv a svobod. Česká policie zatím předstírá, že postupuje demokraticky.
Lidovky.cz: Vraťme se k samotnému případu. Obžaloba proti Vám měla pouze pachovou stopu na jedné ze zápalných lahví. Jiného podezřelého ze spáchání tohoto činu vyšetřovatelé nemají. Sama státní zástupkyně nakonec obžalobu pro nedostatek důkazů stáhla. Jak takový fakt vnímáte?
Myslím, že bylo potřeba rychle najít pachatele a čerstvé represe proti anarchistickému hnutí v Česku, například Operace Fénix, se k tomu hodily. Pak se ale začalo schylovat k mediálnímu skandálu a vypadalo to na odškodnění kvůli mému pobytu ve vazbě. Je víc případů, kdy se lidé dostanou do vazby, pak je propustí a už se nikdy nedočkají odškodnění. Můj případ ale dostal prostor v médiích a nárok na odškodnění byl očividný. To aby nikdo náhodou nepomyslel, že česká policie hází lidi do vězení jen tak. Aby nemizely peníze z rozpočtu, účinkuje klasická taktika české policie.
  |
Lidovky.cz: Tím máte na mysli co?
Najdou něco, třeba skutečně bezvýznamnou věc, za kterou by se mohlo podařit člověka ve vazbě odsoudit. Stačí spojit trestné spisy, a člověk už nikdy nedostane odškodnění. V mém případě policie napsala, že mě k útoku na Stropnického dům a k „napomáhání“ sprejerství vedla stejná motivace. Tou je prý antimilitarismus, dále mé protiválečné a anarchistické názory. Sprejerství splnilo svoji funkci – dotáhlo celou věc k soudu, což bylo třeba. Samotná „kauza Stropnický“ by se k soudu nikdy nedostala.
Lidovky.cz: Přiznal jste k tomu, že jste sprejování někoho jiného natáčel, k samotnému činu jste ale - podle vašich slov - nijak nepřispěl. Jak to tedy proběhlo?
U soudu jsem ihned řekl, že jsem toho muže natáčel při tom, jak sprejuje vězeňskou zed’. Tehdy byla u ruzyňské věznice malá anarchistická demonstrace. Chtěli jsme, aby kamarádi ve vazbě uslyšeli slova podpory. Pak jeden z účastníků šel někam se sprejem v ruce, šel jsem se za ním podívat, co bude dělat. Poněvadž jsem celou akci natáčel, tak jsem to natočil i tohle. Soud psal, že já jsem tomu tedy napomáhal psychicky a že jsem skandoval stejná hesla jako (sprejující) muž. Nechápu, jak to vymysleli. Během toho, co muž psal nápisy na vězeňskou zed’, nikdo neskandoval.
Lidovky.cz: Jak pokračuje sbírka na vašeho právníka? Máte peníze na právní služby?
Nikdy jsem na to neměl dost peněz, pokaždé to ale nějak vyšlo díky obrovské podpoře kamarádů. Teď sbíráme peníze i na další právníky, protože lidé z anarchistického hnutí jsou pod velkým tlakem a čelí represím ze strany policie.
Lidovky.cz: Jak kauza narušila váš osobní život a studium? Je tím hodně narušený?
Studium probíhá řádně. Dělám malý výzkum, píšu seminární práce, připravuju se na zkouškové období. Měl jsem obavy, že mi studium bude kvůli vazbě znemožněno, ale nakonec se to všechno stihlo. Asi týden poté, co mě propustili, jsem v klidu nastoupil ke studiu v etnologickém ústavu. Byl jsem z toho trochu praštěný, ale nakonec to bylo dobré. Osobní život se mi kvůli vazbě i soudu hodně narušil. Nemohl jsem navštívit rodiče a přátele v rodném Irkutsku v Rusku, ani se připravit na začátek studia. Třeba kvůli vazbě jsem už rok a půl jsem neviděl otce, sestru, nikoho z kamarádů.
Lidovky.cz: Měl jste kvůli tomu i jiné problémy?
Kvůli vazbě jsem ztratil i studentské vízum, a byl jsem nucen dostat vízum za účelem strpění, i když tady úplně studuji a mám pevné sociální a osobní zázemí. S tímto vízem nemůžu vyjet za hranice České republiky, třeba za kamarády do Německa, nebo jen tak cestovat. V zimě jsem nemohl ani navštívit rodiče na Sibiři. Ted’ je můj osobní život hodně narušený tím, jak kauza pokračovala. Tím má na mysli soud a mediální zájem. Já nejsem na takové věci zvyklý, nedělalo mi to dobře. Na druhou stranu měl jsem možnost ujistit se, že tady mám spoustu lidí, kterým na mně záleží a na kterých mi záleží taky.
Před ministerstvem podpořili demonstranti odsouzeného Ševcova |
Lidovky.cz: V souvislosti s tím, co říkáte na podporu lidí, které se vám teď dostává? Myslím tím různé kampaně a demonstraci před ministerstvem.
Velmi si toho vážím. Je ale potřeba upozornit na to, že nejsem ojedinělý případ. Miliony lidí ve světě trpí tím, že je hranice zabíjí a oddělují od jejich rodin. Můj případ možná dobře slouží k uvědomění si kontextu v širších souvislostech. Podívat se na podstatu států, vězení a hranic. Není potřeba bojovat jenom za to, aby Igor Ševcov nejel zpátky do Ruska, ale je potřeba bojovat proti vězení, hranicím a za lepší život všech lidí.
Lidovky.cz: Čemu se teď věnujete? Podporujete dále Vaše kolegy aktivisty?
Nejvíc se věnuji studiu, vztahům s lidmi a své anarchistické činnosti. A rozhodně nadále podporuji lidí kolem sebe – včetně a zejména těch, komu ted’ policie dělá těžký život.
