Před sebou má další sezonu, jejímž vrcholem bude mistrovství Evropy v Barceloně.
A za ním je vydařená příprava. „Povedlo se soustředění v Jižní Africe i Nymburce, jsem zdravý a cítím se dobře,“ hlásí olympijský vítěz, mistr světa a světový rekordman za výkon 9026 bodů.
Afrika mu šla k duhu. „Bylo nás tam pět vícebojařů. Mladí kluci se kolikrát chtěli vytáhnout a já, byť bych to jinak asi jen doběhl, jsem se hecnul a ještě jim dal,“ usmívá se. Haška dohánět nehodlá První starty chystá už na pátek, kdy si na závodech v Praze na Slavii zaběhne sto padesát a tři sta metrů. „Bude to ale z plného tréninku, sotva pletu nohama,“ upozorňuje.
V závěru května ho čeká slavný mítink v rakouském Götzisu, kam má dorazit světová špička v čele s olympijským vítězem Clayem či mistrem světa Hardeem.
„Budu tam chtít svěťák!“ žertuje a připomene tak, že právě v Götzisu před devíti lety vytvořil stále platný světový rekord. „Ale těším se.“ Ještě loni přivezl bronz z halového ME, nyní již vysoké cíle nevyhlašuje. „Už jsem se přehoupl přes tu hranici, kdy mě motivovaly jen medaile. Ty už slíbit nemůžu, ale budu se rvát o každé místo. V pětatřiceti můžu jenom překvapit,“ má jasno.
Nemyslí, že by jeho slova znamenala zlom. „Je to vývoj, rychlej už asi nebudu. Kdo se přes tu hranici nedokáže přehoupnout, není soudný,“ říká.
Je nezničitelný, chce se bít ještě o účast na olympiádě v Londýně v roce 2012. Hodlá snad napodobit Dominika Haška?
„Ne ne, atletika je trochu jiný sport, Haška dohánět nebudu. Jestli budu závodit ještě ve čtyřiceti, zastřelte mě!“ chechtá se.
Teď ale vzhlíží k Barceloně.
I přes všechno vyřčené – vzpomene si na svá loňská slova, že tam může pokukovat po úspěchu?
„Pozor, to se může stát,“ přikývne. „Nebudou tam Američani, Kubánci... Třeba před Evropou řeknu, že chci medaili,“ pokrčí rameny.
Kdy si tedy bude moci šéftrenér Tomáš Dvořák, nedávný spolubojovník, odškrtnout na seznamu limitářů jeho jméno?
„Pevně doufám, že hned po Götzisu,“ říká.
