Minulý týden sdělovací prostředky rozvířily „kauzu“ údajného malého počtu náměstků dvou menších koaličních stran na ministerstvech, kterou ještě posílilo jmenování Rudolfa Blažka náměstkem ministra obrany. Čistě náhodou pak obě menší strany začaly požadovat vyrovnání stavu, ačkoliv tak ze začátku koaliční vlády vůbec nechtěly. Otřepané vrtěti psem opět zafungovalo a diskuse je na stole. Jak se však skutečně má síla jednotlivých stran na ministerstvech?
Na pravou míru je třeba uvést charakteristiku náměstka jako „prvního hlídače“ ministra. Tak to ale není. Náměstek je normálním podřízeným ministra a ten jej může kdykoliv odvolat (viz hrozby Miroslava Kalouska na začátku koaliční dohody, že kteréhokoliv náměstka odvolá, nebo málem realizovaná výměna náměstkyně na ministerstvu školství). Reálná síla stran je vyjádřena počtem ministrů a dnešní stav v čele ministerstev poměru hlasů mezi stranami skoro přesně odpovídá. Navíc TOP 09 coby druhá nejsilnější strana má klíčové resorty financí, sociálních věcí i zdravotnictví, a navrch i zahraničních věcí. Ministerstvo vnitra rovněž nenáleží nejsilnější straně a jediný silový resort, který ODS má, je ministerstvo obrany.
Jako ukázkový příklad ovládnutí ministerstva bývá dáváno za příklad právě ministerstvo obrany, na kterém sedí až na jednu výjimku pouze náměstci za ODS. Ale proč? Vždyť VV jsou strana, která chtěla finance resortu osekat na úkor školství, TOP 09 zas ve svých řadách reálného experta na obranu (s výjimkou Pavla Severy, namočeného v armádních kauzách) nemá. Ledaže by tam posadila rovnou Richarda Hávu... Resorty pod nadvládou malých stran Že naopak jiná ministerstva jsou ovládána prakticky pouze lidmi z VV a TOP 09, se již moc nepíše. Avšak takovým příkladem je ministerstvo dopravy, vedené vrchním véčkařem Vítem Bártou. Jak referoval v listopadu týdeník Ekonom v článku „Bártův Pentagon“, ministerstvo ovládají lidé napojení na TOP 09 a KDU-ČSL, a to od pozic náměstků až po poradce. ODS má na ministerstvu dva své náměstky, kterým se však v takovém prostředí musí těžko pracovat.
Že se podobně jako Vondra chovají i jiní ministři, je zřejmé také při pohledu na složení vedení ministerstva školství. Zde podle posledních informací médií panuje naprostá paranoia, sledují se navzájem e-maily, a tak není divu, že ministr Dobeš chce mít vedle sebe lidi, kterým nejvíce důvěřuje (patrně z ABL). Jedním z nich byl až do pondělí náměstek Kryštof Hajn, který právě pro ABL pracoval a který i přes skandál s vyhrožováním vysoké škole na ministerstvu dlouho působil jako náměstek. ODS na ministerstvu zastupuje pouze Eva Bartoňová, kterou chtěl ministr minulý týden odvolat, a Jan Kocourek, který však není členem strany. O nějaké kontrole ministra se v tomto případě nedá mluvit.
Podobná situace je na ministerstvu financí, kde za ODS sedí Zdeněk Zajíček a Ladislav Minčič, ani jeden z nich však není reálným kontrolorem pána domu Miroslava Kalouska z TOP 09. Zajíček má na starosti marginální oblast informačních technologií, Minčič je pak na ministerstvu spíše jako odborník než zástupce ODS. Navíc ani jeden z nich v minulosti nepůsobil příliš konfrontačně a nepatří ve straně mezi „vlčáky“. Ani toto ministerstvo tak ODS neovládá ani skrze náměstky. Počty náměstků sice něco vypovídají o rozložení sil mezi stranami, o reálném chodu ministerstev toho však moc neříkají. Záleží spíše na reálných kompetencích, konkrétním rozdělení ministerstev mezi strany a politické síle jednotlivých nominantů. Předchozí důkazy potvrzují, že slova o nadměrné dominanci ODS rozhodně nejsou na místě.
O autorovi| ZBYNĚK KLÍČ analytik Hlavní kanceláře ODS
