„Do štvanice a mediálnímu lynči proti Českému svazu bojovníků za svobodu (…) se uplatňováním principu jakési kolektivní viny, zapojují od poloviny října 2018 jak někteří politici ústřední státní správy, tak i někteří politici obecních samospráv a znemožňují členům ČSBS realizovat spolkovou činnost v místech jejich působení,“ stojí v otevřené výzvě svazu, kterou se dovolávají „právní ochrany proti pošlapávání práva na svobodu slova a projevu.“
Ani koruna od státu pro Vodičkův svaz. Dělá politiku a adoruje Rusko, vysvětluje autor návrhu |
Zvýšenou pozornost upřela média na svaz poté, co se rozhodl vyznamenat medailí svobody komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. Ocenění si podle svazu vysloužil svou péčí o památníky válečným obětem. Šéf spolku Jaroslav Vodička dekoroval zákonodárce 19. října, což odpovídá termínu startu údajné štvanice proti svazu. Jak tvrzený mediální lynč brání spolku v činnosti, není jasné.
„Vaše otázky se týkají interní činnosti a aktivit ČSBS jako řádně registrovaného a fungujícího spolku. Je na členech a vedení, co jak bude konáno, kdo bude případně osloven a jak bude postupováno dále. Tyto informace nebudou běžně poskytovány,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí svazu Vladislav Kučík. Podle něj je výzva přesná a není třeba ji vysvětlovat. Lze tak jen hádat, zda už se svazu nějaký advokát přihlásil.
‚S takovou výzvou jsem se nesetkala‘
Pravdou je, že pocta pro poslance KSČM strhla výraznou reakci části politické scény. Dnes už bývalý předseda Senátu Milan Štěch třeba odvolal podporu akci, na níž měl svaz při svátku 28. října vyznamenat další osobnosti. Slavnost se na půdě horní komory parlamentu neodehrála. Poslanci Pavel Žáček (ODS) a Věra Kovářová (STAN) zase připravili návrhy změny státního rozpočtu, v jejichž důsledku by svaz nedostal z eráru ani korunu.
Není vyloučené, že právě v tomto spatřují bojovníci krácení svých ústavních práv. Podle osloveného experta je však takový výklad přinejmenším svérázný. „ ‚Mediální lynč‘ může vést k omezení dotace na činnost či k odepření různých záštit akcí spolku, nevím ovšem, jak by se projevil na svobodě projevu,“ uvedl pro Lidovky.cz profesor ústavního práva z Univerzity Karlovy Jan Kysela.
  |
„Pokud by to mělo znamenat, že bez dotace nemohou vydávat své tiskoviny či obecně působit, nemohu říci, že by mělo být právo na svobodu projevu chápáno tak, aby zahrnovalo poskytnutí prostředků k její realizaci,“ dodal. Jakou právní ochranu spolek může hledat, přibližuje Kysela obecně. „Museli bychom vědět, co kdo spolku provedl, nakolik to bylo protiprávní, a podle toho by připadala v úvahu nějaká obrana typu žaloba na někoho kvůli něčemu.“
Český svaz bojovníků za svobodu zvolil pro výběr advokáta netypickou formu. Instituce zpravidla žádají o spolupráci při šíření výzvy Českou advokátní komoru, aby jejich poptávka byla advokátům blíž. V tomto případě se tak nestalo. „S obdobně koncipovanou výzvou, o níž se zmiňujete, jsem se ani já dosud nesetkala,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí komory Iva Chaloupková.
Hrdinové odchází
„Instituce obvykle – pokud poptávají právní služby advokátů – vyhlašují výběrová řízení dle zákona či různá poptávková řízení, na konkrétní kauzy či na generální zastupování,“ přiblížila mluvčí obvyklou praxi, jež se se zvoleným postupem Vodičkova spolku rozchází. Spolek výzvu podtrhuje ujištěním, že není extremistickou organizací. Je registrovaný u soudu i ministerstva vnitra. Proto údajné křivdy vnímá jako nespravedlivé.
Vodička a VBJaroslav Vodička předloni vysvětlil, že jako konfident VB neudával politické oponenty režimu, ale pomáhal běžným vyšetřovatelům. Spolupráci prý podepsal pod nátlakem. „Že vám někdo říká - buď to uděláš, nebo se ti podíváme na rodinu. Co byste udělal vy? (...) Nebyl jsem žádný agent, ale spolupracovník hospodářské kriminálky, který měl odhalovat normální rozkrádačky,“ uvedl pro server iDNES.cz. |
Cena pro poslance Ondráčka není jediným krokem spolku, pod němž zůstávají pochyby. Vedení svazu v čele s Vodičkou důsledně potírá vnitřní opozici, nepohodlné členy bez projednání vylučuje. Kvůli tomu svaz opustili skuteční hrdinové, jakým byl třeba bojovník od Tobrúku, generál Pavel Vranský. Svaz dnes nejvíce ze všeho připomíná politickou organizaci se zjevnou nostalgií po minulém režimu. Sám Vodička byl dvakrát v KSČ a konfidentem VB.
„Pod Vaším vedením se Český svaz bojovníků za svobodu stal organizací, jejíž vedení vylučuje členy s jiným názorem a jejíž mluvčí jazykem stranických usnesení z komunistické totality obhajuje neobhajitelné,“ psal třeba Vodičkovi ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět. 20. listopadu proběhlo zasedání ústředního výboru svazu, na kterém se chystali vystoupit Vodičkovi kritici. Předseda však podle informací serveru Lidovky.cz svou pozici ustál.
