Medvěd se do vsi pod Lysou horou v sobotu v noci vrátil už potřetí, aby se opět nasytil u místního včelaře. Rady, jak se chovat při setkání s touto šelmou, visí na úředních deskách obce a místní je našli i ve svých e-mailech. Podle starosty Krásné Antonína Tulacha si už lidé pomalu začínají na přítomnost medvěda zvykat, přesto panuje ostražitost. Už v prosinci se totiž objevil v osadě Zlatník, která pod obec Krásná spadá, a roztrhal zde ovci. Začátkem března běhal po silnici na Papežově pod Lysou horou, kde jej natočili lidé z projíždějícího auta, koncem března se za bílého dne odvážil až do centra obce a o víkendu znovu vyhledal včelí úly.
Vlků žije v Česku necelá stovka. Jsou plaší, vědci se nejvíce dozvědí z trusu |
„Procházel se nám tady u obecního úřadu. Lidé vtipkovali, že si přišel přihlásit trvalý pobyt. Právě tehdy poprvé v obci zaútočil i na včelín, kde jsme medvěda naháněli a řešili to s policií. Na základě toho vznikly letáčky. Už tehdy říkal majitel včelína, že se medvěd vrátí, a měl pravdu, vrátil se,“ konstatoval starosta Tulach.
  |
V instruktážním letáku obec radí, jak postupovat i v případě napadení medvědovitou šelmou. „Spojte prsty vzadu na krku a ochraňte si jej – přitom tlačte lokty ke kolenům – tato pozice vám ochrání krk, hlavu a životně důležité orgány,“ stojí v něm.
Fotopast ve včelíně změřila i výšku
Naposledy šelmovité zvíře vesnici křižovalo o sobotní noci, kdy opětovně napadlo úly místního včelaře v lokalitě Tošenovské. „Zatím mi zničil dva úly, přišel už podruhé. Hlásil jsem to na CHKO a žádal jsem o náhradu. Škody jsou ale enormní, toto se nikdy nedělo. Už v roce 1971 zde byl medvěd, a to jsme o něm ani nevěděli. Takto se nechová divoký medvěd. Člověk hned může očekávat nějaký průšvih,“ myslí si místní včelař a myslivec Petr, který si nepřál zveřejnit příjmení, ale LN je známo.
Podle něj jde o mladého medvěda. Když šelma přišla podruhé, byl včelař Petr připravený a na fotopast ve včelíně připevnil nástavec, aby změřil výšku zvířete. „V kohoutku má 70 až 72 centimetrů. Kdežto dospělý medvěd mívá 90 až 130 centimetrů,“ konstatoval s tím, že na Beskydsku nemají lidé s medvědovitými šelmami zkušenosti. „Na Slovensku už třeba vědí, co mají dělat. U nás není žádné dlouhé údolí, kde by byl klid. Kam se člověk vrtne, tam je chata nebo rodinný domek. Beskydy byly vždy obydlené, samá enkláva. Medvěd tady ani takový klid nemůže mít,“ míní. Podle včelaře na něj neplatí žádný plot ani ohradník, lokalita je navíc v ochranném pásmu nebezpečné nákazy včelího moru, a nemůže tak tedy včelín přesouvat.
Mladý medvěd se vymyká
Zooložka Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy potvrdila, že se pravděpodobně jedná o stejného mladšího jedince, který také v obci Řeka nedávno povečeřel v úlu. „Předpokládáme, že Morávka a Řeka jsou dílem jednoho medvěda, ale přesné údaje k tomu nemáme, většinou šetříme jen škody a na místě nemusí být ani pořádné otisky,“ vysvětlila Bartošová, která nedělní incident v Krásné vyšetřovala.
Správa CHKO Beskydy medvědy eviduje každoročně od roku 1973 a teď jsou škody na včelstvech častější. V celé širší oblasti Beskydy a Kysuce se podle Bartošové vyskytují tři až čtyři šelmy. Ty se pohybují hojně v pohraničních oblastech a mohou přecházet zpátky na Slovensko. Právě odtud podle všeho tyto velké šelmy do Beskyd přicházejí. Nejbližší Malá Fatra jich hostí na šedesát i více. „Medvěd je dlouhodobě chráněný, je součástí karpatské přírody, počítá se s tím, že se sem bude vracet a trvale se vyskytovat. Mladí medvědi si hledají nový domov. Většinou jsou ale šelmy daleko plašší. Tento jedinec se trochu vymyká,“ řekla s tím, že CHKO Beskydy vyzývá nejen včelaře k zavedení opatření, např. vyvýšením včelínů a podobně.
Mladý, asi tříletý medvěd hnědý (na snímku z 24. ledna 2019) se pohybuje kolem Ostravice a Starých Hamrů v Beskydech.
„Kdysi dávno jsem měla pocit, že když potkám medvěda, tak mě napadne. Ale čím dál více kolují různé historky, jak se někdo s medvědem setkal. Spíš je to tedy rarita, člověk si jej stihne vyfotit a ani nedochází k náznaku útoku. Na druhou stranu, kamarádka běhala na československém pomezí, potkala se s medvědem a ten začal pronásledovat jejího psa. Popisovala to jako dramatickou událost,“ vyjádřila se pro Lidovky.cz Kateřina Piechowitz, která podniká pravidelné běhy na Lysou horu v Beskydech.
Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, pod niž Správa CHKO Beskydy spadá, je názoru, že tento beskydský medvěd zřejmě agresivní není. Ve spolupráci s polským Tatranským národním parkem v Beskydech nainstalovali už tři odchytové klece, čtvrtá je v jednání. V případě zdárného odchytu dostane zvíře telemetrický obojek, kterým budou moci ochranáři sledovat jeho pohyb. Doufají nicméně, že s příchodem jara a oteplením se medvědi hnědí stáhnou zpět do lesa, kde budou mít dostatek potravy i klid.
