Bývalý ruský premiér a reformní ekonom Jegor Gajdar s nadějemi sleduje reformní vystoupení prezidenta Dmitrije Medveděva. „Uvidíme, ukáže čas,“ říká ale Gajdar, který se účastní v Praze Fóra 2000.
* LN Jak jako bývalý předseda vlády a ekonom, který stál za prvními reformami Jelcinova Ruska, hodnotíte současnou situaci? Je dnešní Rusko ve vážné krizi?
Máme za sebou deset let růstu. Já jsem ale už před několika lety upozorňoval, že ruská ekonomika je velice závislá na globálních hospodářských cyklech a že je třeba se připravit na to, až půjde světová ekonomika dolů. V té době jsem byl označován za „špatného proroka“. Dnes nás zachraňuje, že jsme si svého času vytvořily obrovské valutové rezervy, v té době třetí na světě. S pomocí těchto peněz se sice nedá vyřešit všechno, ale základní stabilitu rozpočtu a ekonomiky se daří udržet. Je samozřejmě otázka, jak dlouho bude ještě krize trvat a jaký bude mít průběh. Ale na půldruhého roku ještě peníze z rezervních fondů vystačí.
* LN Událostí posledních týdnů byl dopis prezidenta Dmitrije Medveděva občanům Ruska, v němž vyzval k celkové reformě země, od ekonomiky až po politiku. Může to být počátek „postputinovské perestrojky“?
To uvidíme, ale mě se ten dopis líbil.
* LN Když se díváme na průběh včerejších regionálních voleb, moc nadějí to nedává. Za jak dlouho může být v Rusku obnovena normální demokratická soutěž politických stran, jak slibuje Medveděv?
To ukáže čas.
* LN Co bylo základem popularity Vladimíra Putina jako prezidenta a jak hodnotíte jeho éru?
Byla to doba, kdy Rusko zažilo ohromný hospodářský růst, kdy každoročně rostla o deset procent nejen ekonomika, ale také příjmy obyvatelstva. Zároveň však došlo k mnoha neblahým věcem, jako byla například manipulace s volbami. Přitom to Putin dělat nemusel, vůbec to nepotřeboval. Při tak skvělé hospodářské situaci by měl každý prezident garantovanou dostatečnou popularitu.
* LN Byl jste jednou z vůdčích osobností ruské transformace. Když porovnáte způsob změn socialistických ekonomik na tržní hospodářství ve střední a východní Evropě, která z našich zemí z toho vyšla nejlépe?
Neznám žádnou postkomunistickou zemi, kde by její občané byli spokojeni s tím, jak u nich proběhla transformace hospodářství. V žádné zemi, ani v Maďarsku, které jsem si chtěl vzít jako příklad pro ruskou privatizaci, to nebylo ideální. A to ne proto, že ti, kteří ty změny prováděli, je chtěli provést špatně. Jedním ze základů fungující tržní ekonomiky je totiž tradice. Tato tradice u nás byla na sedmdesát let přerušena. A tradici vám žádná reforma nevytvoří. U vás ve střední Evropě, nebo i v Pobaltí, to bylo o něco lepší než u nás – komunismus tu trval kratší dobu.
* LN Vy sám jste ale z komunistické rodiny, v mládí jste byl komunistický kádr a vlivný ekonom. Od kdy jste věděl, že socialismus nefunguje?
Tak od roku 1975. V roce 1984 jsem byl v Akademii věd, kde jsme na přání politbyra vypracovali analýzu reformy sovětské ekonomiky. „To je tržní socialistická ekonomika, to nejde,“ řekli a odmítli to.
* LN Dala se sovětská ekonomika reformovat?
Bylo se asi možné vyhnout zhroucení trhu, hyperinflaci, krize počátkem devadesátých let nemusela být tak hluboká, dopady přechodu na tržní ekonomiku mohly být mírnější, jako u vás v Česku, vlastně tehdy ještě Československu.
* LN Vy pocházíte ze slavné rodiny. Váš dědeček byl velký sovětský spisovatel, knihu „Timur a jeho parta“ jsme četli za komunismu téměř všichni. Je vaše druhé křestní jméno Timur z té knížky a četl jste jí?
Četl, ale četl jsem od dědů i jiné knížky.
* LN Váš otec byl přední sovětský novinář a admirál. Jaké bylo dětství v nomenklaturní rodině?
Nijak výjimečné. Ale samozřejmě pro mě bylo jako pro dítě trochu zvláštní, že po mých dědečcích byly pojmenovány stovky škol a ulic po celém Sovětském svazu. Od takového dítěte se samozřejmě čekalo, že bude premiant třídy. Ale já jsem žádným premiantem nebyl.
***
Expremiér Jegor Timurovič Gajdar (1956) se narodil v nomenklaturní rodině. Jeho děd byl slavný spisovatel Arkadij Gajdar, jeho otec novinář a admirál Timur Gajdar. V 90. letech byl krátce za Borise Jelcina ruským premiérem, zastával i různé ministerské posty. Podílel se na ruských reformách. lup
„K manipulacím s volbami neměl Putin důvod. Popularitu měl zaručenou.“
