* Co vám blesklo hlavou, když se puk zatřepetal v síti?
Měl jsem zatmění, šel jsem se radovat. Ale pořád jsem ještě nebyl přesvědčenej, že vyhrajeme.
* Byl to nejradostnější moment vašeho života?
Mohu ho srovnat jen s narozením syna. Jsem mistr, takže je to vrchol mé sportovní kariéry. Jsem rád, že jsme potvrdili, že jsme vynikající družstvo a že nás nikdo nemá podceňovat.
* Jak se cítíte? Jste hrdina zápasu…
Nejsem hrdina, to jsme všichni. Nehraju za sebe, nehoním statistiky, ale hraju za tým. Jsem samozřejmě rád, že mi to tam spadlo, ale i kdyby to dal někdo jiný, tak bych měl radost, protože jsme mistři.
* Přece jen jste ale rozhodl o titulu. To musí být úžasný pocit, ne?
To je. Ale mně to ještě moc nedochází. Ale třeba mi to jednou dojde a ocením to.
* Zápas jste začali špatně. Jak vám bylo, když Slavia v jedenácté minutě zvýšila na 3:0?
Říkal jsem si, že to je katastrofa. Na psychice nám to nepřidalo, první třetina byla nic moc. Trenér nám ale říkal, že nemáme co ztratit. Tým se pak zvedl, začal bruslit, hrál do těla a byl agresivní. Hráli jsme prostě dobře a Slavii jsme utáhli.
* Na jak dlouho plánujete oslavy?
To bude záležet na tom, jak kdo vydrží. Já ale moc nevydržím, budu už v jednu nalámanej. (smích)
