Právě to by se mohlo stát ve chvíli, kdy by Ústavní soud potvrdil stížnost nezařazeného poslance Miloše Melčáka.
Ten včera podal ústavní stížnost proti zákonu o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb.
Ve stížnosti poslanec mimo jiné tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být volen. Kvůli zkrácení volebního období nemůže zastávat funkci po celé čtyři roky.
Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška jde pravděpodobně o první stížnost podanou v Česku proti ústavnímu zákonu. „Také proto půjde o velice komplikovanou záležitost,“ řekl Langášek ČTK. Víc se ke stížnosti vyjadřovat nechtěl, další informace má soud zveřejnit dnes.
Podle ústavních odborníků je ale nepravděpodobné, že stížnost, pod kterou je podepsán pouze Melčák, nadcházející volby nebo jejich průběh nějak ohrozí. „Dokud soud nerozhodne, zákon normálně platí a neexistuje žádná právní překážka,“ reagoval právník a odborník na ústavní právo Vladimír Balaš. Ten si navíc myslí, že soud stížnost Miloše Melčáka ani nepřijme. „Nicméně ta jeho úvaha má jistě racionální jádro,“ dodal Balaš.
K návrhu se včera nechtěl vyjádřit ani Melčák. „Nevím, jestli to bylo na Ústavní soud doručeno,“ řekl.
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
Podle dalšího experta na ústavní právo Václava Pavlíčka nemá Miloš Melčák k podání této ústavní stížnosti žádné oprávnění a v kompetenci Ústavního soudu zase není posuzovat tento ústavní zákon. Neuznává ani argument Melčáka, že byl voliči do funkce volen na čtyři roky a jeho volební období bylo nyní zkráceno.
Jinak ale mluví místopředseda senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). On sám proti zákonu o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny hlasoval. „Tento zákon je ústavní jenom slovy. Žádný zákon se totiž nestane ústavním jen proto, že ho za něj prohlásíte. To by mohl být ústavní každý zákon,“ vysvětlil.
To je také, podle jeho mínění, hlavní důvod, proč se stížností bude soud vážně zabývat. „Pokud by to byl ústavní zákon, pak by měnil či doplňoval ústavu, což nedělá. Tento zákon si počíná, jako by žádná ústava ani nebyla,“ dodal Pithart. Sám proto není překvapený, že se Miloš Melčák k podání stížnosti rozhodl. Jak může celý případ skončit, si ale odhadnout netroufne. „Je to velice vážné rozhodnutí, nechtěl bych být v kůži soudců,“ dodal.
Podle poslankyně ODS ze sněmovního ústavně-právního výboru Evy Dundáčkové je možné, že soud rozhodne, aby byly poslancům nahrazeny jejich mzdy od předčasných voleb až do termínu, kdy se měly uskutečnit řádné volby. Ani ona si ale nemyslí, že by stížnost mohla předčasné parlamentní volby ohrozit. „Pokud by ale Ústavní soud do 9. října rozhodl, že se zákon ruší, tak by pokračovala stávající Poslanecká sněmovna,“ uvedla.
Stížnosti nedává příliš nadějí ani odborník na ústavní právo a poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský. Neví, v čem by mohl soud shledávat neústavnost zkrácení volebního období. „Lze říci, že poslanci byli voleni na celé volební období, ale to neznamená, že dodržení jejich volebního období je nějakým jejich ústavním právem,“ uvedl.
***
Poslanec tvrdí, že bylo porušeno jeho právo zastávat funkci čtyři roky
