PRAHA Dlouhá desetiletí to vypadalo, že africký fotbal nikomu nechybí. První zástupce opomíjeného kontinentu dorazil na mistrovství světa poprvé po druhé světové válce až v roce 1970. V Mexiku vypadlo Maroko hned ve skupině. Podívejte se na dnešní realitu a jasně poznáte rozdíl.
Zítra v Angole začne Pohár národů a pozorně ho bude sledovat také Evropa. To by byl v osmdesátých letech nemyslitelný stav, ale pořádky se mění. Kvůli africkému mistrovství totiž opustily velké hvězdy nejlepší týmy anglické ligy. Třeba vedoucí Chelsea musí na následující tři týdny ze soupisky škrtnout čtyři jména včetně nejlepšího střelce soutěže Didiera Drogby.
Právě jeho Pobřeží slonoviny bude patřit mezi černé koně letošního mistrovství světa. Červnový turnaj v Jižní Africe by měl zakončit emancipaci afrického kontinentu na fotbalové scéně a ukázat, že se proti ostatním světadílům už nemusí cítit méněcenně.
„Bude to velký úspěch.“ Tu větu uslyšíte z úst šéfa FIFA Seppa Blattera velmi často. Švýcarský funkcionář vytrvale podporuje africké snahy a zůstal neoblomný i přes komplikace, s nimiž se Jihoafrická republika při přípravě potýkala. Ani stávky dělníků při stavbě stadionů nebo vysoká kriminalita Blatterovo přesvědčení nezměnily.
Proces, kdy africký fotbal začal vystrkovat růžky, se ale rozběhl už dávno. Talentů mají od Káhiry až po Kapské město požehnaně a postupně se učí s fotbalovým bohatstvím lépe pracovat a vstřebávat užitečné poznatky především z Evropy. Pohyb propukl na dvou frontách. Z Afriky do Evropy začali mířit za zkušenostmi hráči do renomovaných klubů v Evropě. „V Ghaně, Kamerunu nebo Nigérii se mluví anglicky a francouzsky. To fotbalistům ulehčuje adaptaci,“ připomíná trenér Miroslav Soukup, který ještě loni vedl egyptskou reprezentaci do 20 let. Afričané se učí rychle. Když Senegal senzačně na MS v roce 2002 vyřadil ze skupiny i obhájce zlata z Francie, měl tým složený převážně z legionářů, kteří na šampionát vyrazili z francouzské ligy. „Pořád žijeme v představách, že hrají živelně a bez strategie, ale to už dávno neplatí,“ vyvrací Soukup jeden ze zažitých mýtů.
Stačí připomenout, jak Ghana zdeptala českou reprezentaci na minulém mistrovství světa v Německu. Nebyla to žádná náhoda. Ghana vyhrála i loňské mistrovství světa dvacítek.
Na africkou misi naopak vyrazil zástup evropských trenérů. „Přinesli moderní metody práce. Nacházejí způsoby, jak lépe využít přírodního talentu Afričanů,“ připomíná Ratomir Dujkovič. Srbský kouč vedl Rwandu a Ghanu a byl i u zmíněného vítězství nad Českem.
Kromě toho míří do Afriky rozsáhlé investice, díky kterým rostou nová hřiště také na místech, kde byste to nečekali.
Třeba v hlavním městě Rwandy. „V Kigali najdete umělý trávník třetí generace i u škol na kraji města,“ vzpomíná Soukup na zemi, kterou ještě v polovině devadesátých let zmítala krvavá občanská válka.
Kromě toho si šest afrických týmů poprvé vyzkouší, jaké to je hrát v prostředí, které je jim nejbližší. „To pro ně znamená strašně moc. Jejich tance a zpěv znějící z tribun je velmi motivují,“ podotýká Dujkovič z vlastní zkušenosti.
Příznaky afrického vzestupu se hromadí. Třeba už je fotbalový svět zralý, aby měl letos poprvé mistra světa odjinud, než jsou fanoušci zatím zvyklí.
Do Afriky míří investice, díky kterým rostou hřiště na místech, kde byste to nečekali
***
Vzestup fotbalové Afriky
Libérie: Největší osobnost George Weah byl vyhlášen nejlepším africkým fotbalistou 20. století. Prošel slavnými velkokluby v Evropě (AC Milán, Chelsea, Manchester City, Olympique Marseille) a v roce 1995 získal jako jediný Afričan prestižní ocenění Zlatý míč pro nejlepšího hráče působícího v Evropě. Právě díky svým úspěchům na trávníku se později prosadil i v politice a před pěti lety dokonce neúspěšně kandidoval na liberijského prezidenta.
Jihoafrická republika: Mistrovství světa 2010 Letos v červnu a červenci se poprvé na africkém kontinentu uskuteční světový šampionát ve fotbale. Hostitelem bude Jihoafrická republika, která před šesti lety vyhrála hlasování výkonného výboru FIFA na úkor konkurenčního Maroka a Egypta.
Egypt: Nejúspěšnější země Egypt je považován za historicky nejúspěšnější fotbalovou zemi v Africe. Drží totiž rekordní počet šesti vítězství v Africkém poháru národů a v roce 1934 se jako první stát z černého kontinentu zúčastnil mistrovství světa.
Kamerun: Mezinárodní úspěchy Právě Kamerun se proslavil především výkony na mezinárodní scéně. Na světový šampionát se probojoval už šestkrát a stal se prvním africkým účastníkem, který se dostal až do čtvrtfinále (v roce 1990 prohráli s Anglií v prodloužení). Fotbalisté Kamerunu jsou také držiteli zlatých medailí z letních olympijských her v Sydney.
Pobřeží slonoviny: Hvězda světového formátu Jakého afrického hráče si většina fotbalových fanoušků vybaví jako prvního? Pravděpodobně Didiera Drogbu. Právě země ležící na pobřeží Guinejského zálivu dala světu hvězdného útočníka Chelsea, jenž za londýnský klub nastřílel už 110 gólů.
