OLYMPIJSKÉ HRY V PEKINGU PEKING Zní to jako sen. Český dálkař se představil ve finále olympijských her po dvaasedmdesáti letech. On o tom ale vůbec nevěděl. S postupem se však Roman Novotný nespokojil – pod pěti kruhy v Pekingu nakonec vybojoval nečekané osmé místo za výkon rovných osm metrů.
Stalo se tak při jeho první velké seniorské soutěži!
Nominace na poslední chvíli Flegmatik. Tak vstoupil do povědomí, když při poslední možné příležitosti, den pře d uzávěrkou olympijské nominace, dolétl v Brně na vzdálenost 821 centimetrů.
Žádná slova o mimořádné radosti jste od něj neslyšeli. Ani po finálové bitvě, kterou ovládl vedoucí závodník letošních světových tabulek a Novotného vzor Arando Saladino z Panamy výkonem 834 centimetrů, nehovořil rodák z Přerova žijící v Brně jinak. Byť právě on dal opět po letech světu vědět o českém skoku do dálky. „Že je to velký závod? To jsem si nepřipouštěl. Nic se ode mě nečekalo, neměl jsem co ztratit. Říkal jsem si, že když skočím osm metrů, bude to dobré. To se povedlo, ale posledním pokusem (794 cm – pozn.) jsem si ověřil, že jsem měl na víc. Jenže neumím takový technický detail – když dáte ramena dopředu, letí to dál, ale když to neumíte, přepadnete jako já,“ vysvětloval dvaadvacetiletý atlet jakoby nezúčastněně. „Takže jsem nepředvedl úplné maximum, což je drobné zklamání,“ dodal svěřenec trenéra Stanislava Joukala.
Na Národním stadionu se mu snažil pomáhat z tribuny šéftrenér reprezentace Václav Fišer, bývalý dálkař a trojskokan.
Finálový den přitom pro něj nezačal příjemně. „Probudil jsem se takový bolavý. Nejsu zvyklý závodit obden, bolelo mě celé tělo. Ale pak jsem to rozchodil,“ popsal.
Byť stadion opět zaplnilo 90 000 diváků až po okraj, Novotný s nimi příliš spokojený nebyl. Stejně jako v sobotní kvalifikaci.
Diváci neumějí tleskat „Zkoušel jsem si je roztleskat, ale zase to bylo takové to jejich nic moc. Tak jsem si řekl, kašlu na vás, a radši jsem se soustředil na svoje skoky.“
Myšlenky na český rekord Milana Mikuláše z roku 1988 (825 cm) se mu prý hlavou nehoní. „Je mi to tak nějak jedno...,“ podotkl.
„Ano, jsem trochu flegmatik,“ dodal závodník, který ani nevěděl, že je prvním českým dálkařem ve finále olympijských her od Berlína 1936 a díky svému umístění vlastně nejlepším českým dálkařem v historii olympiád. „To jsem netušil.“ Osmimetrovou hranici podle vlastních slov zdolal v pěti závodech asi desetkrát. „Možná i víckrát, fakt nevím. Ale začíná to být vyskákané,“ těší jej.
Jak motivuje Jan Železný Jaká bude oslava účasti ve finále? „Ještě nevím. Hlavně jsem nechtěl zapíjet žal,“ usmál se.
Mezi dvěma pokusy se k němu z tribuny naklonil Jan Železný. Copak mu povídal?
„Jestli prý neskočím 810, tak v olympijské vesnici nebudu mít kde spát,“ smál se Novotný. „Ale můj spolubydlící, překážkář Petr Svoboda, by mě nedal,“ měl jasno.
O autorovi| Jiří Jakoubek, zpravodaj LN v Číně
