Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Menší bratr stále zlobí giganta

Česko

Sdružení sportovních svazů si na Českém svazu tělesné výchovy nárokuje 85 milionů korun za Sazku

PRAHA Společnost Sazka se topí ve velkých problémech. A podobně na tom je i její hlavní akcionář - Český svaz tělesné výchovy. Největší spolek v zemi, který sdružuje více než jeden a tři čtvrtě milionů sportovců.

Výtěžek ze Sazky byl hlavním zdrojem příjmu na provoz svazu. V rozpočtu tak tyto peníze mohou chybět mnoho let.

„V posledních čtyřech letech jsme snížili rozpočet o čtyřicet procent. Příští rok přesto nebude lehký,“ přiznal LN předseda ČSTV Pavel Kořan. „Budeme se snažit zvýšit zisky z ostatních společností.“

Svaz má kromě více než dvoutřetinového podílu v Sazce i nadpoloviční část akcií v lyžařských areálech ve Špindlerově Mlýně, Harrachově, Peci pod Sněžkou, Zadově a sportovních centrech v Brandýse nad Labem a Nymburce.

Finanční situaci však ještě může zkomplikovat vleklý spor, který vede ČSTV se Sdružením sportovních svazů. Bývalý Svazarm se v době, kdy Sazka vypisovala dluhopisy, které měly pokrýt výstavbu Sazka arény, dlouho zdráhal. A tak byla podepsaná dohoda o poskytnutí záruky.

ČSTV se v ní zavazuje, že pokud nebude moci loterijní společnost platit svůj výtěžek Sdružení sportovních svazů (SSS ČR), doplatí vzniklou ztrátu právě majoritní akcionář ČSTV.

O první část, jedenáct milionů, se také už obě sdružení soudí. Byť to vypadalo, že dojde k dohodě.

„Soud byl odročen na jeden rok, ale v této době k dohodě nedošlo. Proto jsme proces obnovili,“ řekl LN předseda SSS ČR Zdeněk Ertl.

Požadovaná částka se ale každým rokem navyšuje. Smlouva vycházela z předpokladu, že Sazka bude odesílat na provoz sportovních svazů miliardu korun. Při tří a půl procentním podílu tak na SSS ČR připadá 35 milionů ročně.

„Vyzvali jsme také ČSTV, aby uhradilo dalších sedmdesát milionů korun,“ říká Ertl.

Zástupci Českého svazu tělesné výchovy se ale k tehdejším dohodám staví spíše zdrženlivě. „Během roku jsme řešení hledali. Zatím neúspěšně, ale nepovažuji to za uzavřené,“ míní Kořan. „Hlavním důvodem je, že dohody, které tehdy byly učiněny, proběhly za velmi nevýhodných podmínek pro ČSTV.“

O tom, zda nakonec bude muset ČSTV platit, či nikoliv, tak nakonec rozhodne až soud. „Jsem přesvědčen, že nakonec rozhodne tak, že smlouvy jsou od počátku neplatné,“ přeje si Kořan, podle kterého jsou i požadované částky přehnané.

Argument protistrany je ale jasný. ČSTV měl podle Ertla jako hlavní akcionář také hlavní slovo v důležitých rozhodnutích Sazky včetně způsobu financování stavby haly. „Tehdy jsem si to spočítal a nevycházelo to,“ dodává Ertl. Jeho prognózy se dnes naplňují. Pokud uspěje u soudu, bude jediným vítězem kauzy vysočanská hala.

***

JAK SE DĚLIL A FINANCOVAL ČESKÝ SPORT

Od roku 1957 se na základě zákona stal jedinou zastřešující organizací sportu Československý svaz tělesné výchovy. Majetkem nového subjektu se stala i společnost Sazka.

Do roku 1990 byl od ČSTV oddělen Český olympijský výbor. Měl být financován ze státních prostředků a z výtěžku společnosti Sazka a dalších obchodních společností.

V březnu 1990 odhlasovali delegáti zánik Československého svazu tělesné výchovy a jeho rozdělení na Český svaz tělesné výchovy, Slovenský svaz tělesné výchovy a Konfederaci sportovních a tělovýchovných svazů. Také tu byly tělovýchovné jednoty, které nepatřily do žádné organizace.

V lednu 1991 byl rozdělen majetek mezi svazy a tělovýchovné jednoty.

Do roku 1998 rozdělovalo výtěžek Sazky ministerstvo školství. Rozdělení výtěžku je přímo úměrné počtu akcií. (ČSTV 68 %, Sokol 13,5 %, Česká asociace sport pro všechny 5 %, Autoklub 4 %, Sdružení sportovních svazů ČR 3,5 %, Český olympijský výbor 2 %...)

V roce 2001 byla schválena výstavba Sazka arény.

V roce 2004 se v nové hale s ročním zpožděním uskutečnilo mistrovství světa v hokeji

V roce 2006 došlo k přefinancování stavby. Dluhopisy byly navýšeny ze 175 na 215 eur a doba splatnosti byla prodloužena z roku 2014 na 2021.

Od roku 2009 má Sazka vážné problémy financovat provoz sportovním svazům. Většina peněz míří na splátky vysočanské arény. Ve stejném roce klesly i dotace od státu o 300 milionů korun.

V letech 1994-1995 byl místopředsedou ČSTV pro ekonomiku Aleš Hušák. V roce 1995 se stal generálním ředitelem společnosti Sazka.

Autor:

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...