* LN Nejnovější vaší knihou přeloženou do češtiny je Penelopiáda. Proč jste si vybrala zrovna mýtus o Odysseovi?
Kniha je součástí projektu Mýty, který vznikl díky nakladatelství Canongate Books a redaktorovi Jamie Byngovi a k němuž se přidala nakladatelství na celém světě, takže se tyto knihy dostaly opravdu k velkému množství čtenářů. Penelopiáda byla společně s Tíhou Jeanette Wintersonové a Krátkou historií mýtu Karen Armstrongové v první trojici svazků této edice. Věděla jsem o tomto projektu již dlouho a přemýšlela jsem o tom, že bych zpracovala nějaký kanadský mýtus, ale bylo by hrozně těžké vše vysvětlit, takže jsem to vzdala... A řekla jsem svému agentovi, že se tedy asi nezúčastním. Pak jsem se ale rozhodla pro mýtus o Odysseovi, který jsem četla jako malá, protože to, proč v něm bylo oběšeno dvanáct služek, mi dlouho vrtalo hlavou. Pro takový čin není v příběhu dostatek důvodů, ty služky neudělaly nic, co by v těch dobách nebylo obvyklé.
* LN Je mýtem i to, co nazýváme „láskou“? Existuje především v našich představách a vyprávěních?
Ne, láska existuje. Samozřejmě, lidé říkají „vždycky tě budu milovat“, ale všechno má svá omezení. Láska ovšem existuje, můžete ji i zaznamenat, třeba díky biologickým změnám ve vašem těle.
* LN Myslíte, že rodinné a milostné vztahy jsou dnes komplikovanější než v minulosti?
Po velmi dlouhou dobu bylo manželství ekonomickou záležitostí. Dnes si můžete vzít toho, koho milujete, stejně jako toho, kdo se vám zamlouvá kvůli majetku. V minulosti se děti musely podvolit přání rodičů, což samozřejmě ještě někde na světě zůstává. Co se týče naší západní společnosti, jsme nyní v období „svobodné volby“. I ta má ale nutně svá omezení. Jde o toho, koho potkáte, a rozhodnutí, s kým budete, je teď rovněž zcela na vás. To může být také velmi nebezpečné: třeba v Irsku si vezme protestant katoličku nebo se Palestinec ožení s Izraelkou
* LN Festival spisovatelů Praha se letos věnuje tématu „1968“. Jaký byl tento rok pro vás?
To byla v Kanadě doba plná nadějí. Začalo psát plno mladých autorů, vznikala nová nakladatelství. Spisovatelé byli mírně vlastenečtí, měli pocit, že spoluutváří zemi, která se emancipuje jak od Velké Británie, tak od Spojených států amerických.
* LN Proč z kanadské literatury stále známe jen pár jmen - vás, Michaela Ondaatjeho, Leonarda Cohena? Je v Kanadě více zajímavých autorů?
Jistě, je jich opravdu mnoho. Zkuste si do vyhledávače dát „kanadský autor“ a uvidíte sám.
* LN A jak se vám líbil Cenou Costa ověnčený román Vlčí něha britské autorky Stef Penney, který se odehrává v Kanadě...
...a ona v Kanadě nikdy nebyla. Ten příběh je zasazen do 19. století a také mi velmi díla z 19. století připomíná. Navazuje na linii romantizující kanadský sever, nelze nevzpomenout na Jacka Londona, i když jde samozřejmě o něco trochu jiného. Každé prostředí ale dává příběhům určité mantinely.
* LN Napsala jste, že tématem kanadské literatury je přežití...
To bylo v roce 1972. Dnes je to celosvětové téma.
* LN A myslíte, že přežije i čeština, když se na ni tlačí angličtina, čínština...
Dokud budou lidi česky mluvit a psát... Myslím, že je to dokonce výhoda, protože když mluvíte jazykem, jako je angličtina, kterým píše tolik autorů, tak nemůžete mít přehled o všech knihách. U vás to patrně možné je. V roce 1972 jsem také znala všechny knihy, které v Kanadě vyšly.
* LN Za román Slepý vrah jste získala nejen Bookerovu cenu, ale také Dashiell Hammett Prize. Máte ráda detektivky?
Ano, velmi... Sherlock Holmes byl, když mi bylo dvanáct let, mým hrdinou. Součástí zmíněného ocenění byla i velice pěkná soška...
* LN Ještě se chci zeptat, zda je možné být v Kanadě populárnější než Wayne Gretzky?
Wayne byl, když ještě hrál, skutečně velmi populární a stále samozřejmě zůstává v obecném povědomí. Spisovatelé mají ale oproti sportovcům tu výhodu, že nemusí končit tak brzy. Neříkám, že se to všem povede, ale zkrátka spisovatel není až tak závislý na svém těle.
***
Margaret Atwoodová
Narodila se v roce 1939 v Ottawě, nyní žije v Torontu, kde vystudovala univerzitu. Píše eseje, poezii, povídky a romány. Debutovala titulem Double Persephone (1961). Česky dosud vyšly knihy Loupení jehňátek, Modrovousovo vejce, Hra na vraha, Stan, Dobré kosti, Slepý vrah, Přežívá nejsmutnější, Muzeum zkamenělin, Z hlubin, Žena k nakousnutí a nejnověji Penelopiáda.
