Mladí, senioři, a dokonce i školní třída pod vedením učitelky dorazili včera kolem osmé na hradby Špilberku. Brněnští astronomové totiž tentokrát pozvali Brňany ke komentovanému pozorování na jeho jihozápadní bastion, protože hvězdárna v moravské metropoli prochází zásadní rekonstrukcí.
Zpočátku to však vypadalo, že přes tmavé mraky nebude k vidění nic. Obloha se ale v průběhu dalších dvou hodin alespoň chvílemi slitovala a nechala nahlédnout za zataženou oponu. „Nakonec jsem byla docela spokojená. Občas jsem si sice nebyla jistá, co přímo na obloze vlastně vidím, co jsou oblaka a co Měsíc, ale v hvězdářském dalekohledu to bylo jasně patrné,“ pochvalovala si starší Brňanka. Většina přítomných přišla i s adekvátním vybavením, svářečskými skly nebo tmavými brýlemi. Výhodou oblačnosti však bylo, že se úkaz dal pozorovat i bez toho.
Kulminující zatmění Slunce kolem 9,25 lidé pozorovali jen chvílemi, když se oblaka nakrátko rozestoupila. Pak bylo patrné, jak temný měsíční disk překrývá sluneční kotouč.
„Naposledy jsme se na částečné zatmění mohli podívat v srpnu roku 2008, další bude viditelné v březnu 2015. Mnohem vzácnější je takzvané úplné zatmění – za posledních tisíc let byly přímo z Brna pozorovány pouze dva takové jevy,“ popsal ředitel hvězdárny Jiří Dušek, který na Špilberku včera také osobně radil zájemcům.
Pokud si Brňané 7. června 1415 užívali pěkné počasí, mohli úkaz sledovat krátce po 7.00. Podobně unikátní pohled skýtala obloha nad Brnem i v podvečer 16. března 1485. Hranice oblasti, odkud bylo viditelné úplné zatmění Slunce, tehdy procházela napříč Brnem, například dnešní Joštovou ulicí. Lidé na Špilberku či náměstí Svobody tak mohli zahlédnout úplné zatmění asi na 17 sekund. Avšak třeba při pohledu z Kraví hory zůstal kousek slunečního disku viditelný, takže odtud středověcí Brňané viděli pouze částečné zatmění. Příští úplné zatmění Slunce v Brně nastane až 21. července 2726.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
