„Máme 44 tisíc domácností. Nemáme ten návrh ještě konkrétně zpracovaný. Ale už teď je jasné, že náklady by byly velké,“ řekl tiskový mluvčí magistrátu Ústí nad Labem Milan Knotek. Jen ústecká radnice by tak zaplatila minimálně okolo pěti milionů korun. Celkové náklady se ale jen v Ústí nad Labem mohou vyšplhat i hodně nad 10 milionů korun.
Nejlevnější 10litrový „kbelík“ na bioodpad, hodící se do panelového bytu, totiž stojí od 100 do 250 korun. „K rodinnému domu je ideální plastová stodvacetilitrová nádoba s větracími otvory na bocích za 950 korun a třistapadesátilitrový kompostér za 999 korun. Ten už je ale spíše určen lidem, co zpětně využívají kompost jako hnojivo na zahrady,“ vysvětlil Petr Fengl, vedoucí prodeje Mevatecu, který nádoby vyrábí. Zástupci menších obcí kritizovali návrh zákona již ve včerejších vyjádřeních pro LN.
Na vesnici tvoří v komunálním odpadu složka „bio“ pouze sedmiprocentní položku. Ve městech je tento podíl daleko větší - až 58procentní. „Chceme tento poměr výrazně zlepšit. Uvědomujeme si, že to bude občanům chvíli trvat. Ale základ je, aby jim obce či města daly možnost. A je jedno, jestli to bude formou koupení popelnic, příspěvkem na komposty či zajištěním sběrných dvorů pro pytle,“ dodal tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
V třídění bioodpadu mají Češi velké rezervy. „Na skládkách skončí bezmála polovina biologicky rozložitelného odpadu, i když je možné tento odpad dobře využít v kompostárnách či pro výrobu energie v bioplynových stanicích,“ konstatoval tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. V České republice je nyní 137 fungujících kompostáren, ale pouze devět bioplynových stanic.
