Podle předsedkyně správní rady Ligy vozíčkářů Lenky Hegrové jsou už chodníky v centru k handicapovaným poměrně přátelské. „Horší je to se vstupy do obchodů, ale třeba i do lékáren či zdravotnických zařízení,“ upozornila. Přestože se personál snaží vyjít vozíčkářům vstříc a vynese jim zboží ven na ulici, tělesně handicapovaným se takový způsob moc nelíbí. „Je to skoro ponižující. Jako většina žen si ráda vybírám, neumím říct: Doneste mi, prosím, nějakou fialovou halenku. Na druhé straně je velmi těžké potom prodavačku, která vám nanosila patnáct triček, odmítnout s tím, že si nic nevezmete,“ popsala. U novostaveb je sice bezbariérový přístup už povinností stanovenou vyhláškou, ne vždy se to ale dodržuje. „Anebo je sice vyhláška naplněna, ale vozíčkáři se tam stejně nedostanou, protože je rampa třeba moc příkrá nebo celý interiér bezbariérových toalet vyřešen tak, že se tam člověk na vozíku ani neotočí,“ podotkla konzultantka Ligy vozíčkářů pro odstraňování bariér Lenka Poláčková.
Každodenní problémy lidí s tělesným handicapem si včera vyzkoušel také starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka. V doprovodu zástupců ligy absolvoval na vozíku rovněž jízdu tramvají. „Zjistil jsem, že kvůli výši nástupního ostrůvku může vystupování a nastupování u nízkopodlažní tramvaje být problém. A že třeba z vozíku nedohlédnete na jízdní řád,“ popsal svoje postřehy Šťástka.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
