BRNO Strana zelených má jeden z nejmenších klubů v brněnském zastupitelstvu – přesto včera na hlavu porazila velká politická uskupení. Prosadila své, Brno nepodá k Ústavnímu soudu protest, podle nějž Nejvyšší správní soud protiprávně zasáhl do pravomocí samosprávy, když vymazal z územního plánu trasu silnice R43 přes Bystrc.
Pro podání podnětu hlasovalo na mimořádné schůzi zastupitelstva o jednoho politika méně, než bylo potřeba. Aprotože se zastupitelé sešli v posledním možném termínu k podání stížnosti, už se k podnětu vrátit znovu nemohou.
„Deklarovali jsme, že respektujeme vůli nezávislých soudů a respektujeme jejich pravomoc,“ oznámil náměstek primátora za zelené Martin Ander. Společně s kolegy z klubu Brno 2006 proto odmítli hlasovat pro podání podnětu.
„Byla to především záležitost koalice, která dokázala svou nejednotnost,“ poznamenal předseda brněnské ODS Pavel Blažek. Občanští demokraté, kteří jsou v opozici, opakovaně kritizovali, že stížnost Brno schvaluje na poslední chvíli.
Primátor Roman Onderka včera připustil, že důvodem, proč stížnost neprošla, byla malá účast na mimořádně svolaném zasedání.
Jedna stížnost přesto k Ústavnímu soudu putuje Přestože zastupitelstvo rozhodnutí nepřijalo, Ústavní soud se stížností bude muset zabývat. Podali ji radní za ČSSD a KDU-ČSL podle jiného právního pravidla – radnice v něm vystupuje jako postižená právnická osoba a tvrdí, že Nejvyšší správní soud svým verdiktem porušil ústavou zaručená práva města. Zatím není jasné, kdy se soudci k tomuto dokumentu dostanou a zda ho nezamítnou. Právník Radek Ondruš, který město Brno zastupuje, však dával větší šanci právě stížnosti, kterou včera zastupitelé neodkývli. Stanovila by meze, v nichž Nejvyšší správní soud může vstupovat do územněplánovací dokumentace.
Územní plán totiž platí od roku 1994 a zrušit nyní jeho část znamená otevřít možnosti zpochybnit ho jako celek. „To je velice nebezpečná věc, pokud se takto dodatečně škrtá. Navíc silnice tehdy podle nás byla v nadřízeném územním plánu,“ poznamenala bývalá náměstkyně hejtmana Anna Procházková, která měla v kraji územní plánování na starosti. Mimo jiné právě tím, že Brno „nakreslilo“ silnici bez opory ve vyšších předpisech, soudci Nejvyššího správního soudu svůj verdikt zdůvodnili.
Město se tak nyní bude muset vyrovnat s tím, co dělat s územním plánem dále. Jeho nová podoba se totiž musí odvíjet od nového krajského dokumentu, který však pravděpodobně vznikne až příští rok. Ander oznámil, že zadal právní analýzu situace.
Nehrozí zatím riziko, že na místě dálnice vyroste něco jiného. Soud totiž neřekl, co má být na jejím místě, takže v plánu je obrazně řečeno bílá čára. Ta neumožňuje ani jiné využití pozemků, takže ty musí nyní sloužit svému současnému účelu.
Silnici R43, která má být propojkou mezi dálnicí D1 u Brna a budovanou silnicí R35 na Svitavsku, odkývla i vláda. Její přesnou trasu ale musí určit kraj, který předběžně počítá s jejím vedením přes Bystrc. K vedení dálnice chce využít rozestavěný koridor tzv. Hitlerovy dálnice Vídeň–Vratislav. Stát sice na stavbu nyní nemá peníze, ale vzhledem k přetížení silnice I/43, z níž má odvést automobily, je její stavba nutná. Obyvatelé Bystrce a dalších čtvrtí ji ale chtějí umístit do blízkosti Veverské Bítýšky, kde by však podle dalších brněnských čtvrtí ztratila charakter obchvatu Brna. Podle posledních dokumentů by trasa silnice přes střed Bystrce měla vést tunelem.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
