Za snímkem stojí Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, Josef Kujal z Astronomické společnosti v Hradci Králové a slovenský fotograf Tomáš Slovinský. Největší část z více než šedesáti zaznamenaných meteorů pochází z pozorování na řecké Krétě v srpnu 2021. Právě tehdy měl roj díky gravitačnímu vlivu Jupiteru zvýšenou aktivitu.
„Na první pohled se může zdát, že jde o hezký obrázek Perseid. Ale tenhle snímek zobrazuje něco mnohem méně známého a běžně nezachytitelného. Je za tím fakt kus práce a trpělivosti. Jedná se totiž o časosběrný snímek meteorického roje Kappa-Cygnid, k němuž se data sbírala dlouhých 12 let,“ vysvětlil Horálek.
Pozorovalo se i v Česku
Pozorování ovšem neprobíhalo pouze v Řecku. Horálek s kolegy se věnovali snímání meteorů i u Sečské přehrady na Chrudimsku, v Parku tmavé oblohy Poloniny na Slovensku nebo na chorvatském ostrově Hvar. Celkem strávili pozorováním 386 hodin během 51 nocí. V některých letech však kvůli svitu Měsíce nemohlo snímání vůbec probíhat – konkrétně v letech 2014, 2017, 2019, 2022 a také letos.
 |
Meteorický roj Kappa-Cygnid je aktivní od 3. do 25. srpna, s maximem kolem 17. srpna, tedy jen několik dní po známých Perseidách. Meteory tohoto roje jsou výjimečné svou pomalostí. Pohybují se rychlostí zhruba 25 kilometrů za sekundu, tedy více než dvakrát pomaleji než Perseidy.
Právě proto mohou působit dojmem „padajících hvězd“ déle než běžné meteory. „Pokud jste někdy sledovali Perseidy několik nocí v kuse, je vysoce pravděpodobné, že jste spatřili i nějakou tu Kappa-Cygnidu, aniž byste o tom věděli,“ vysvětlil Horálek.
O původu roje se stále vedou debaty, ale vědci se přiklánějí k teorii, že pochází z rozdrolené planetky 2008 ED69. K jeho zvláštnostem patří i to, že zhruba každých sedm let vykazuje zvýšenou aktivitu, naposledy v roce 2021.
Kappa-Cygnidy letos vyvrcholí 17. srpna, ovšem kvůli svitu Měsíce bude jejich pozorování značně komplikované. Lepší podmínky se očekávají v roce 2026, kdy roj připadne na období kolem novu.
