Předsedkyně KSČM a šéfka Stačilo! Konečná iDNES.cz potvrdila, že od šéfa SOCDEM pozvání obdržela a jsou připraveni přijít. „Ano, pozvánku jsem dostala a schůzky se naši zástupci budou účastnit. Ostatně já jsem v otevřeném dopise delegátům sjezdu SOCDEM vyzvala ke spolupráci na levici už v červnu 2023, tak uvidíme, jak se SOCDEM posunula,“ uvedla v textové zprávě Konečná.
Od Šmardy je pozvánka k takovému jednání poměrně nečekaná. Dlouho totiž něco takového i přes výzvy části spolustraníků odmítal. Sociální demokracie je totiž i v názoru na možnou spolupráci s komunisty rozdělena na dva nesmiřitelné tábory. Jedni by se spojení na levici nebránili, druzí jsou výrazně proti komunistům a připomínají takzvaný slučovací sjezd KSČ a ČSSD z roku 1948, který na dlouhá léta znamenal faktickou likvidaci sociální demokracie. Šmarda až doposud patřil jasně do druhého tábora.
Šmardova popraviště a exily…
„Sociální demokracie nemá zájem o koaliční spolupráci s komunisty a nacionalisty. Je to v rozporu s programem i zásadami sociální demokracie,“ sdělil Šmarda před rokem iDNES.cz, když ke spolupráci vyzýval bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek.
Obdobně Šmarda mluvil i pro úterní Hospodářské noviny, když komentoval vznik předvolební krajské koalice KSČM a SOCDEM v Ústeckém kraji. „Je to specifický příklad. Koalici tam vede bývalý komunistický hejtman Oldřich Bubeníček, na kterého naši spolustraníci vzpomínají, že když s ním byli ve vedení kraje, byly to snad jediné roky, kdy se tam nekradlo. Takže spíš než koalice s komunisty je to koalice protizlodějská,“ konstatoval šéf sociální demokracie.
Zároveň ale připustil, že zájemců o spojení na levici včetně komunistů je v jeho straně víc. „Ten spor ve straně existuje už 105 let. I lidé, kteří v minulosti skončili na popravištích nebo v exilech, věděli, že se sociální demokracii slučování s komunisty nevyplatí,“ řekl Šmarda.
…vystřídal příklad z Francie
Jenže mezitím už odešla na e-mailové adresy levicových stran a uskupení včetně zástupců KSČM následující pozvánka k jednání. „Vážení přátelé, politická situace v České republice je mimořádně vážná. U moci je pravice postupně likvidující sociální stát a podle předvolebních průzkumů hrozí, že ji v roce 2025 po volbách do Poslanecké sněmovny nahradí představitelé oligarchického kapitalismu. Oba směry se neliší ideově a svými cíli, ale pouze metodami,“ uvedl v úvodu Šmarda a plynule přešel k možnému spojení levice v Česku.
„Vítězství sjednocené levice ve Francii vnímáme jako inspiraci a ukázku toho, že existuje možnost, jak budovat silné hnutí odporu proti asociální politice a zároveň se jasně postavit na stranu demokracie proti nacionalismu a konzervatismu. Francouzští přátelé nám zároveň ukázali, že spojené levicové hnutí se může zároveň vymezit zhoubnému vlivu nadnárodního kapitálu a ruskému imperialismu, který ohrožuje bezpečnost Evropy,“ pokračoval předseda SOCDEM.
Pak už přišlo to nejdůležitější. „Svoláváme proto na 28. srpna do Lidového domu od 13 hodin zasedání představitelů všech stran, hnutí a občanských organizací, které usilují o důstojný život každého člověka bez rozdílu a odstranění všech omezení zabraňující rozvoji lidského potenciálu. Prosím vás o účast dvou představitelů. Cílem setkání je zvážit možnost společného postupu a koordinace našich aktivit v příštích měsících.“
Pod tlakem čísel. A sjezdu
Jak samotné jednání o případné předvolební spolupráci dopadne, jasné není. Faktem ovšem je, že když se o něco podobného pokusila Konečná s formací složenou z KSČM a spíše jednotlivých osobností z menších levicových stran v eurovolbách, přineslo jim to bezmála deset procent hlasů a dva mandáty. SOCDEM spoléhající pod Šmardovým vedením hlavně na spolupráci s liberály získala necelá dvě procenta hlasů, což byl nejhorší volební výsledek sociální demokracie od jejího obnovení po listopadu 1989.
Šmarda poté vyjádřil zklamání a ohlásil svolání mimořádného volebního sjezdu SOCDEM na říjen, krátce po krajských a senátních volbách. V kdysi jedné ze dvou nejsilnějších tuzemských stran, která má dnes ovšem už jen mírně přes čtyři tisíce členů, nejspíš příliš možností na znovuzvolení nemá. V souvislosti s kandidaturou na předsedu se v poslední době spekulovalo o náchodském starostovi, exposlanci a bývalém místopředsedovi strany Janu Birkem, nebo už poněkolikáté o dlouholetém funkcionáři a několikanásobném ministrovi Lubomíru Zaorálkovi, jenž ovšem pohořel coby lídr kandidátky v eurovolbách.
V posledních dnech se tak hodně mluví především o exministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Ta dnes pracuje v odborech a v červnu, mimochodem, zorganizovala v pražském kině Atlas debatu na téma, zda by mělo spojování na levici smysl. Přičemž ona sama tam jako moderátorka vystupovala spíše pro. Úplně natvrdo se pak v rámci diskuze vyjádřil její někdejší partner z „husté dvojky“ ČSSD Matěj Stropnický: „Já bych rád viděl spolupráci Maláčové a Konečné. A pokud si to nebudou přát ty strany, tak i bez těch stran.“
