Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) novinářům řekl, že pokud soud kauzu přijme, Česko Michalákovou ve Štrasburku podpoří. „Dali jsme si na stížnosti záležet. Čekáme nyní na to, zda ji soud akceptuje. Kvůli formálním důvodům ji dosud neodmítl,“ uvedla Boková.
Norská sociální služba odebrala na jaře 2011 české matce a otci dnes dvanáctiletého Denise a osmiletého Davida kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. O zbavení Michalákové rodičovských práv k oběma synům rozhodly předloni norské úřady, otci práva ponechaly. Matka s odvoláními neuspěla.
Stížnost do Štrasburku podali právníci Michalákové koncem července. Češka si stěžuje na Norsko, kde dlouhodobě žije, kvůli porušení svého práva na rodinný život, na spravedlivý proces a na svobodu projevu. Advokáti požádali o přednostní projednání případu, protože se týká dětí, a kvůli dosavadnímu dlouhému řešení v Norsku a narušení rodinných vazeb. Michalákové se na štrasburské soudce kvůli své kauze obrátila už před několika lety, její stížnost tehdy nepřijali.
Česko podalo Norsku další nótu kvůli Michalákovým, je o občanství staršího syna |
„Čekáme na to, jak Evropský soud pro lidská práva nyní zareaguje. Jsme připraveni poskytnout veškerou pomoc, aby stížnost dopadla co nejlépe,“ uvedl Zaorálek. Pokud podle něj soud stížnost přijme, česká strana bude „hledat argumenty, v čem podle nás norský systém nevzal v potaz věci, které nám v našem systému připadají důležité“. Česko může poukazovat na to, v čem cizí systém nenaplnil ochranu práv, dodal ministr zahraničí.
České instituce v úterý za nečinnost kritizovala členka výboru na podporu rodiny Michalákových, poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková. Podle ní Michalákové a jejím synům, kteří jsou také českými občany, stát pomoc neposkytl. Zaorálek to odmítl. Podle něj Česko využilo všech možností, které mělo. Kvůli případu se na své protějšky obrátili premiér i další ministři, diplomacie podala Norsku několik nót, jednali velvyslanci.
  |
„Použili jsme všechny prostředky, které vztahy mezi státy nabízejí. Dělali jsme vše, co nám umožňuje zákon, ale i diskrétnost. Nemohu prozrazovat detaily, jsou to osobní věci, těžko se to vysvětluje,“ uvedl ministr. S ohledem na ochranu soukromí nemůže objasnit, proč nebylo možné dosáhnout třeba setkání dětí s jejich dědečkem.
Právníci a zastánci Michalákové mluví o tom, že žena o rodičovská práva v Norsku přišla proto, že o případu informovala ve sdělovacích prostředcích. Český rozhlas ale už dřív citoval z rozsudku norského krajského soudu, podle něhož matka využívala média na úkor soukromí svých synů. Norské úřady se k případu nevyjadřují.
Podle některých médií a expertů tak není možné udělat si jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu soukromí chlapců nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“ a média nemusí věc představovat „na základě všech relevantních informací“.
