Šéfredaktor Gazety Wyborczy, listu vzniklého jako noviny legendárního protikomunistického hnutí Solidarita, patřil k hlavním architektům „kulatého stolu“. Tedy polské verze sametové revoluce, která umožnila v roce 1989 přechod Polska k demokracii. Adam Michnik se pak stal prominentním intelektuálem III. republiky a Gazeta Wyborcza, nejúspěšnější seriózní deník ve střední Evropě, hlasatelem liberálního a evropského směřování země.
Shodou okolností stál Michnik i jeho deník na začátku série korupčních afér, které v konečném důsledku přivedly k moci bratry Lecha a Jaroslawa Kaczynské. Michnik se v létě roku 2002 po určitém váhání rozhodl na stránkách deníku zveřejnit, že mu producent Lew Rywin za úplatek pro vládu Leszka Millera nabízel pro deník výhodnou změnu zákona. Rywin a jeho aféra se stala symbolem zkorumpovanosti postkomunistických kruhů. A boj proti „komunisticko-estébácké“ mafii se stal hlavním heslem, s nímž Kaczynští a jejich právo a spravedlnost vyhráli předloni volby.
Michnik, který byl od počátku jejich kritikem, se dostal do podobné situace jako Karel Čapek na podzim roku 1938. Stal se nepřítelem státu, jak byl premiérem Jaroslawem Kaczynským několikrát označen. Státu, který nechtěl, ale pomohl mu na svět.
