Několik vět o nutnosti kontroly agenturního zaměstnávání, pár slov o reorganizaci cizinecké policie a souhlas s tím, že bez znalosti češtiny to nepůjde. Vše hluboko zastrčené ve volebním programu, případně jen na přímý dotaz na stranickou centrálu. Imigrace není tahákem voleb, většina stran se ale shodne na přísnějším přístupu k cizincům.
ČSSD: Slované mají přednost Tabulkový favorit voleb, ČSSD, navrhuje jako hlavní bod své cizinecké politiky zřízení jednotného Imigračního úřadu. „Sjednotíme dosud roztříštěnou činnost cizinecké policie a dalších útvarů ministerstva vnitra, ministerstva sociálních věcí a zapojíme do této činnosti nevládní organizace,“ slibují sociální demokraté ve svém programu.
Jako jediná strana chce také ČSSD řídit migraci nejen podle vzdělání (má v plánu lákat především vysokoškoláky), ale i podle místa původu. „Budeme preferovat imigraci převážně ze slovanských zemí jižní a jihovýchodní Evropy,“ tvrdí ve svém volebním programu. Jak by to v praxi vypadalo? Hlavní slovo by dostal centrální Imigrační úřad. „Ten by dohlížel na to, aby pracovníci byli kvalifikovaní, měli pracovní povolení, měli pojištění a mohli se vrátit,“ vysvětluje stínový ministr vnitra František Bublan. ODS: Chceme si vybírat ODS oproti tomu žádný konkrétní návrh vlastní cizinecké politiky nemá a svůj program Vize 2020 staví na kritice multikulturalismu a na odmítání jednotné migrační politiky EU, za níž podle strany stojí „neschopnost některých členských zemí podstatně reformovat své štědré sociální systémy, které k imigraci vybízejí a jsou její základní příčinou.“ Přestože místopředseda ODS Ivan Langer stál jako ministr vnitra u zrodu programu zelených karet i dobrovolných návratů, považuje strana za problém nejen nelegální, ale i legální migraci.
Místo zakládání nových úřadů se ODS chce soustředit na přesun pravomocí v rámci těch stávajících. Cizinecká policie by tak měla mít volnější ruce a soustředit se na kontrolu migrantů v terénu. „Česko by mělo být cílevědomé v tom, že si vybírá, koho zde chce, koho potřebuje a koho nikoliv,“ zdůrazňuje Langer. KSČM: Rovné podmínky Komunistická strana, jež na svých mítincích argumentuje, že je práce kvůli pravici čím dál méně, zároveň ústy své kandidátky za Jihomoravský kraj Zuzky Bebarové-Rujbrové dodává, že za to cizinci nemohou: „Na našem pracovním trhu vyplňují cizinci prostor, o který Češi nejeví zájem. Pokládáme za přirozené, že cizí státní příslušníci k nám přicházejí, žijí zde a pracují.“
Stát by podle komunistů měl zajistit, aby migranti pracovali za stejnou mzdu jako Češi. A cizinci by zase měli zvládat češtinu, kterou chtějí komunisté ochránit zvláštním zákonem.
TOP 09: Ne prostředníkům TOP 09 navrhuje decentralizovat cizineckou policii a dát větší pravomoci krajským policejním ředitelstvím. „Zvýší se tak efektivita řízení a objektivita rozhodování,“ dodává člen výkonného výboru Pavel Severa s tím, že cizinci by si svou agendu měli pokud možno vyřizovat bez zprostředkovatelů, aby „nebyli vystaveni neseriózním podmínkám a tlakům“.
Také TOP 09 prosazuje větší znalost češtiny.
KDU-ČSL: Pozor na islám Přestože počet migrantů z muslimských zemí u nás tvoří několikatisícovou menšinu, požaduje KDU-ČSL debatu o „míře a mezích možné islamizace“. Většinová společnost by ale jinak měla dát cizincům možnost setrvat na trhu práce a úspěšně se u nás integrovat.
„Velmi záleží na dobrovolném angažmá místních samospráv. Právě ty mohou velmi výrazně pomoci při integraci celých rodin,“ upřesňuje předsedkyně středočeské KDU-ČSL Lenka Ptáčková Melicharová VV: Zabráníme kriminalitě Jinak úderný volební program Věcí veřejných neobsahuje o migrantech nic. A o mnoho sdílnější nejsou ani kandidáti.
„Chceme bojovat proti nekvalifikovaným nelegálním přistěhovalcům, kteří zvyšují kriminalitu,“ říká místopředsedkyně strany Kateřina Klasnová s tím, že jako perspektivu může český stát nabídnout ostatním cizincům práci, kterou „naše firmy nemohou zajistit vlastními lidmi“.
SZ: Průhlednější systém Strana zelených, které prozatím naději na vstup do parlamentu dává jen agentura Median, navrhuje zaměřit se na bezplatné vzdělávání cizinců a jako klíč k jejich integraci vidí znalost češtiny.
„Zasadíme se o transparentnější legalizaci pobytu cizinců, čímž se mimo jiné sníží nelegální zaměstnávání,“ slibuje SZ před volbami. Jako jediná z českých stran se chce zaměřit také na podporu druhé generace cizinců, která v Česku vyrůstá. Navrhuje proto granty na podporu komunitních a poradenských center.
Koalice: nejspíš restrikce A jak by vypadala případná koalice, kdyby se rozhodovalo jen na základě cizineckých témat? Byla by velmi široká. Na restriktivnějším přístupu, který zároveň odmítá, aby se migrační politika zčásti převedla pod rozhodování EU, se s výjimkou sociálních demokratů a Zelených shodnou všichni.
Příležitost předvést voličům, jak moc jim leží na srdci osud 430 tisíc cizinců a jejich soužití s českou většinou, budou mít politické strany ostatně záhy po volbách. Do parlamentu totiž míří obsáhlá reforma zákona o pobytu cizinců. Na jejím schvalování se teprve ukáže, co z programu jsou jen povinné fráze a co skutečné nápady.
O autorovi| BLAHOSLAV HRUŠKA, Autor je redaktorem týdeníku Ekonom
