Výpady ekologických aktivistů proti elektrárně v Prunéřově rozčílily ČEZ natolik, že se včera rozhodl uspořádat speciální tiskovou konferenci, na které se pokusil osvětlit svoje stanoviska. Podstatnou část programu však tvořil rozbor tvrzení aktivistů a zejména pak jejich vyvracení. „To je lež,“ uváděl skoro každý bod Daniel Beneš z představenstva ČEZu.
Jenže totéž tvrdí zase o stanoviscích ČEZu zástupci ekologického hnutí Greenpeace, kteří přišli i na včerejší konferenci. ,,Řada těch věcí, které ČEZ dnes zveřejnil, je nepravdivá,“ prohlásil po jejím skončení zástupce Greenpeace Jan Rovenský. ČEZ chce podle něj ušetřit na zdraví Severočechů a použít méně účinné a šetrné technologie, než by mohl. A podobné pochybnosti má i ministerstvo životního prostředí, které se nedávno rozhodlo, že zadá vypracování nezávislé mezinárodní studie. A to i přesto, že lhůta, do které mělo vydat jasné stanovisko, uplynula už 4. ledna. „Chceme to svědomitě posoudit. V tuto chvíli je to důležitější,“ zdůvodnila krok ministerstva mluvčí Petra Roubíčková.
Spor se vede především o způsob, jakým by měla být elektrárna modernizovaná a jakou má mít účinnost spalování. Ministerstvo a ekologové požadují vyšší, než jakou naplánoval ČEZ. Ten však považuje jimi navrhovanou variantu rekonstrukce za „ekonomický i ekologický nesmysl“, na který není v okolí Prunéřova ani dostatek kvalitního uhlí.
Jediné, na čem se obě strany shodují, je nulový dopad na situaci v Mikronésii. Na tichomořský ostrovní stát, který se bojí, že se kvůli produkci skleníkových plynů a globálnímu oteplování ocitne pod hladinou moře, nebude mít modernizace elektrárny v Prunéřově prakticky vliv. „Příspěvek Prunéřova je nedopočitatelný,“ tvrdí Vladimír Hlavinka z ČEZu. A podobný názor má i Jan Rovenský z Greenpeace, podle kterého není reálné, aby jedna elektrárna sama ovlivnila klima v tichomoří. Říct, že na Prunéřovu nezáleží, je však podle něj pokrytecké.
