„První změna je akcent na kompetenční pojetí. Chceme, aby nový vzdělávací program posiloval výuku, která propojuje znalosti, dovednosti a hodnoty,“ uvedl Bek. „Chtěli bychom, aby byl přechod od frontálního předávání směrem ke kompetencím rychlejší,“ dodal.
Školy mají podle Beka velkou svobodu v tom, jak pojmou vzdělávací programy a jak budou dětem předávat vědomosti. Dodal také, že ministerstvo v blízké době představí modelové vzdělávací programy. Nově by nemělo být stanoveno, kolik hodin budou školy věnovat konkrétním předmětů.
„Český vzdělávací systém není příliš výkonný v tom, aby na vysoké školy dostával i děti, jejichž rodiče nejsou vysokoškoláci. Sociální bariéry hrají v našem systému i po třiceti letech velkou roli,“ dodal Bek.
V přispění rovnosti mezi žáky by mělo pomoct také to, že školy budou podle nového RVP vyučovat angličtinu už od první třídy. „Experti se také shodují v tom, že čím dříve se začneme učit jazyky, tím vyšší dosáhneme úrovně,“ řekl s tím, že pro řadu evropských států je výuka angličtiny od brzkého věku běžná.
Dodal také, že děti žijí ve světě, kde je snadné informace zjistit pomocí technologií, proto by učitelé měli apelovat na celkové dovednosti a znalosti.
Konec výuky ruštiny
Bek během tiskové konference vysvětloval, proč se ministerstvo rozhodlo škrtnou ze seznamu druhých jazyků ruštinu. Odmítl, že by šlo o politické zájmy. „Jsme si vědomi potřeby cizího jazyka, ale chceme zajistit kontinuitu,“ řekl.
Nově by tak školy měly povinně nabízet jako druhý cizí jazyk němčinu, francouzštinu a španělštinu. Podle Beka ministerstvo vybralo tyto jazyky kvůli tomu, že jsou na evropské i globální úrovní zásadní.
Ministerstvo chce tímto sjednocením pomoct tomu, aby žáci mohli na středních školách pokračovat ve výuce cizího jazyka, který se učili již před tím.
Náměstek ministra Jiří Nantl doplnil, že na úpravy vzdělávacích programů má navázat změna přijímacích zkoušek na střední školy. Půjde podle něj o téma pro další volební období.
Ministerstvo školství má umožnit školám začít vyučovat podle nových učebních plánů dobrovolně od září letošního roku, přičemž povinné zavedení nového RVP se plánuje v prvních a šestých třídách od září 2027. Všechny ročníky základních škol by měly přejít na nový systém od září 2031, uvedlo ministerstvo.
Odbornice Lucie Slejšková z neziskové organizace EDUin vyjádřila obavy, že učitelé nové učební plány nepřijmou, pokud nebudou mít dostatečnou podporu. „Stav je stále podobný tomu, co jsme viděli při veřejné konzultaci na jaře a v létě. Mnozí, kdo se s reformou seznámili, považují změny za zbytečné, nebo se obávají, že nepřinesou žádné pozitivní výsledky,“ dodala Slejšková.
Podle ní je klíčové, aby ministerstvo školám nabídlo konkrétní opatření, jak se s novými plány lépe seznámit a jak je aplikovat v běžné praxi.
Ministerstvo školství se zároveň rozhodlo, že školy, které se rozhodnou začít s implementací nového RVP dobrovolně od září 2025, budou poskytovat zpětnou vazbu, která bude následně využita k případným úpravám učebních plánů před jejich povinným zavedením. Tento proces má umožnit školám lépe přizpůsobit učební plány skutečným potřebám a podmínkám, které panují v jednotlivých školách.