Někdejší Čechoslovák se dostaví na představení rozhodně se zvědavostí, očekáváním, nadějí či skepsí. A vidí: kultivovaný scénický tvar, dobře zvládnutý malý prostor, vtipné kostýmy, efektní detaily (do pětilitrovek od okurek se jednou jako v přesýpacích hodinách řine písek, podruhé odkapává voda ze zavěšené ledové masky), šťavnaté herecké výkony – chcete-li náčrty. Dominantní fešanda Vyšetřovatelka (Ivana Lokajová), odtaživá Já, mluvící dvěma hlasy (Magdalena Zimová), žena z lidu, rázná a chytrá Paní Krtečkova, ano, „od toho Krtečka, co si šil kalhotky“ (Lenka Veliká). Hrdinka v černém, zpěvačka Marta (Andrea Marečková) je stylizovaná do nehybnosti a nevýrazu, její výlučnost je až křiklavá. Pavel Tesař pak komediantsky zastane vše ostatní – „dva české teplouše“ Křemílka a Vochomůrku, Zdeňka a Pepíčka, Slepici i bizarní Sbor budoucích disidentek.
Ale kde zůstalo to zmizelé Československo, ptáme se s autorkou. Nebo autorky.
O autorovi| Autorka je teatroložka
