Sobotní sjezd organizace, jejímiž členy je povinně přes 60 tisíc lékařů, volil také viceprezidenta a předsednictvo.
„Musíme spolupracovat s politiky, protože komora není exekutiva, nemá výkonnou ani zákonodárnou moc. Potřebujeme politikům připomínkovat jejich návrhy, ale musíme také prosazovat návrhy vlastní,“ řekl před volbou Kubek.
Za své cíle si už před volbou stanovil vyšší cenu práce a slušné profesní podmínky pro všechny lékaře, kvalitní a pro lékaře dostupné vzdělávání a zachování profesní autonomie a důstojnosti lékařského stavu.
Bude také chtít proměnit fungování vědecké rady ČLK nebo prosazovat změny ve specializačním vzdělávání lékařů, například jeho zkrácení na minimum požadované EU, zkrácení stáží nebo slučování oborů. S novou vládou chce vyjednat novelizaci zákona o ČLK, která by dala komoře víc kompetencí, například při disciplinárních řízeních.
Podle Kubka je třeba zachovat povinné členství lékařů v ČLK, například na Slovensku byla povinnost zrušená. Kubek v debatě před volbou připomněl, že takový návrh se v ČR objevil už třikrát, naposledy v roce 2020. Tehdejší a zřejmě i budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ho podle Kubka nakonec stáhl.
„Musíme pracovat na tom, aby lékaři věděli, k čemu komoru mají. Jenom tak budeme schopni se všichni postavit za to, abychom ten útok ustáli,“ řekl v debatě Přáda. Dopoledne se na sjezdu vzdal svého postu viceprezidenta, do kterého byl zvolen v roce 2023 poté, co vedl protest mladých lékařů proti nadměrnému množství přesčasů.
„Pokud vím, že nejsem schopen být dobrým viceprezidentem daného prezidenta, tak mu nechci házet klacky po nohy,“ řekl před volbou Přáda. Šanci se o post ucházet znovu dnes nedostane, delegáti se rozhodli odložit volbu viceprezidenta na příští rok.
Zvýšení povinných odvodů na 15 procent
Kromě platů lékařů by se podle nově zvoleného prezidenta měly zvýšit i odvody na zdravotní pojištění. Kubek je také proti obsazení správních rad zdravotních pojišťoven zástupci zaměstnavatelů místo dosavadních politiků. Ty lze podle něj lépe kontrolovat a jsou odpovědní svým voličům.
Zatímco zvýšení pojistného zástupci vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů sobě odmítají, ve svém programovém prohlášení mají odpolitizování pojišťoven.
Zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí na pojistném 4,5 procenta, zaměstnavatel dalších devět procent. Osoby samostatně výdělečně činné dávají 13,5 procenta z takzvaného vyměřovacího základu. Podle Kubka by bylo vhodné deset procent od zaměstnavatelů a pět od zaměstnanců. „Těch 13,5 procenta se stanovilo přes 30 lety, ale nestanovilo se to žádným sofistikovaným výpočtem. Tehdy se řeklo, kolik se dává na zdravotnictví, jaká je průměrná mzda a tím se to podělilo,“ uvedl Kubek.
Za 30 let se ale podle něj změnila jak populace, která průměrně zestárla o osm let, tak medicína. „Současná medicína pracuje mnohem efektivněji. Umíme léčit to, co se nám před 30 lety nesnilo. Prodlužujeme život svým pacientům, ale všechno to stojí obrovské peníze. Každý modernější přístroj je dražší než ty předcházející. Každý nový lék je účinnější, ale zase dražší,“ uvedl s tím, že výdaje na zdravotnictví ve vyspělých zemích rostou mnohem rychleji než inflace.
„A hledáme-li nějaký zdroj peněz, který přinese skutečně velké peníze, tady se nebavíme o jednotkách miliard korun, ale o skutečně o velkých penězích, tak to zvýšení zdravotního pojištění je nejsprávnější cesta,“ dodal. Podle něj je krok také politicky nejpřijatelnější.
Příští rok bude veřejné zdravotní pojištění hospodařit se zhruba 563 miliardami korun. Jeho výdaje jsou naplánované asi o 15 miliard vyšší než příjmy, rozdíl pojišťovny doplatí z úspor z předchozích let. Pojistné odvedené zaměstnanci a zaměstnavateli tvoří 70 procent, stát má příští rok přispívat 158 miliard korun.
S penězi od svých pojištěnců hospodaří sedm zdravotních pojišťoven. V orgánech VZP sedí kromě nominantů ministerstva zdravotnictví také politici jmenovaní Sněmovnou, v ostatních pojišťovnách jsou to zástupci pojištěnců, tedy nejčastěji zaměstnavatelů.
O odpolitizování VZP jako jedné ze svých priorit mluvil před volbami například možný budoucí kandidát ANO na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch. Kubek s tím nesouhlasí.
„Zajištění zdravotní péče je základní úkol vlády a ta vláda moc nástrojů nemá. A jedním z těch nástrojů jsou právě zdravotní pojišťovny a je správné, že zdravotní pojišťovny jsou pod dohledem politiků. Protože politici jsou zase pod dohledem nás všech,“ uvedl Kubek. Pokud by v orgánech seděli zástupci největších plátců pojistného, tedy největších firem, hrozí podle Kubka, že budou rozhodovat ve prospěch firem, nikoliv pojištěnců a pacientů.
