* LN V současnosti pracujete na projektu plynovodu, který by propojil Českou republiku a Rakousko. V čem spočívá význam tohoto projektu, kterému jste dali název Mozart?
Tímto projektem přispíváme k faktické realizaci společného záměru evropských zemí k propojení národních plynárenských soustav ve směru sever–jih. Nyní má nejen Česko, ale i Slovensko, Polsko a další země propojení převážně jen ve směru východ–západ, vycházející z původního konceptu zásobování zemním plynem z Ruska. My se nyní nacházíme ve velmi pokročilém stadiu, máme hotovou studii, zajištěné pozemky. Jsou zde ještě jiné aktivity dvou dalších společností, které také směřují k propojení české a rakouské soustavy.
* LN Například skupina RWE chystá propojení z Lanžhotu do Baumgartenu a skupina E. ON propojení u Českých Budějovic...
Projekt skupiny RWE považujeme za velmi rozumný. Česko tím získá přímý přístup k obchodnímu místu v rakouském Baumgartenu. Zatím je možné se z Česka do Baumgartenu dostat jen přes Slovensko. My přímé napojení na Baumgarten velmi vítáme a jsme přesvědčeni, že se tímto propojením výrazně zvýší obchodní atraktivita českého plynárenského trhu. Na druhou stranu je třeba říci, že přepravní kapacity z a do Baumgartenu jsou dnes ale natolik vytížené a dlouhodobě vykoupené, že tato situace negativně ovlivňuje obchodní potenciál této významné plynárenské křižovatky.
* LN Tři plynovodní propojení mezi Českem a Rakouskem – není to zbytečný luxus?
Každý z trojice projektů je zcela rozdílného charakteru. E. ON chce stavět podobné propojení jako my, ale jen lokálního charakteru. RWE díky svému projektu získá možnost obchodování v trojúhelníku mezi Českem, Rakouskem a Slovenskem. Naším cílem je propojit hlavní plynovody mezi Českou republikou a Rakouskem a vyhnout se přitom právě Baumgartenu a jeho případným kapacitním problémům. Náš projekt Mozart nabízí přepravní kapacitu a možnost přímého přesměrování toků mezi českou a rakouskou soustavou, aniž bychom byli případným kapacitním omezením v Baumgartenu přímo ovlivněni. Námi uvažované napojení samozřejmě umožňuje i přepravu směrem z Baumgartenu rakouským plynovodem WAG nebo z druhé strany směrem z Německa a Francie. A samozřejmě i naopak z Česka směrem dále do Evropy. Všechny uvedené projekty jsou faktickým přínosem ke zvýšení bezpečnosti českého plynárenského trhu.
* LN Zeptám se ještě jednou: nebude těch potrubí z Česka do Rakouska až příliš?
My máme zájem, aby se postavilo co nejvíc propojení. Mají smysl dvě taková propojení – jedno lokální, jaké chce E. ON nebo RWE, a jedno propojení tranzitních systémů, které připravujeme stavět my.
* LN Zatím to vypadá, že skupina RWE má před vámi náskok. Jejich projekt již prošel posouzením vlivu na životní prostředí...
Teď v nejbližší době budeme o posouzení vlivu žádat i my.
* LN Jak velkou přepravní kapacitu by váš plynovod měl mít?
Velmi rádi bychom navázali na kapacitu obou tranzitních plynovodů, aby bylo možné nahradit i výpadek dodávek z Ruska.
* LN Jste dohodnuti s provozovatelem české přepravní soustavy, společností Net4Gas? Případně i s rakouským provozovatelem? Nebude pro ně váš plynovod cizorodým prvkem v soustavě, se kterým nebudou souhlasit?
Žádné takové informace nemám. Požádali jsme o součinnost i české velvyslanectví ve Vídni. Ale v životě se může stát úplně všechno.
* LN Kdy by váš plánovaný plynovod mohl být v provozu?
Byli bychom rádi, kdyby se dal používat za dva nebo tři roky.
* LN To je velmi ambiciózní cíl. Posouzení vlivů na životní prostředí, územní řízení a stavební povolení u podobných projektů zaberou nejméně tři čtyři roky...
Chceme pomoci – přispět k zajištění energetické bezpečnosti. Pokud někdo bude dělat problémy, tak plynovod nebudeme stavět.
* LN Podobný plynovod může stát řádově miliardy korun. Máte zajištěné financování?
Jeden kilometr vyjde na milion eur. Délka plynovodu se pohybuje do sta kilometrů, tudíž cena vychází maximálně na 2,5 miliardy korun. Co se týká financování, přesvědčili jsme se, že prostředky na smysluplné a ekonomicky návratné projekty není tak těžké získat. Navíc je šance, že náš plynový zásobník i plynovod by mohly získat dotaci z evropského programu grantů pro energetické projekty.
* LN Našli jste již zájemce, kteří by plynovod chtěli využívat?
Jednáme se zahraničními společnostmi, které by plynovod velmi rády využívaly pro obchodování a pro přístup do dalších zemí. Jakmile bude propojení sever–jih hotové, bude možné komfortněji obchodovat v regionu od Polska až po Itálii.
* LN Plynovod Mozart měl být napojen na podzemní zásobník u Okrouhlé Radouně na Jindřichohradecku. Tento projekt narazil na silný odpor místních obyvatel. Počítáte ještě s jeho realizací?
Obyvatelé myslím pořádně nevěděli, proti čemu protestují. My jsme věnovali hodně času prezentaci našeho záměru, ale jejich rozhodnutí jsme respektovali. Přitom jsme byli připraveni po dobu výstavby a provozu stálým obyvatelům obce nabídnout myslíme si velmi korektní kompenzaci. Stále platí, že zde máme rezervované území na dalších šest let, během kterých se můžeme rozhodnout, zda záměr realizovat. Mezitím jsme v srpnu loňského roku zahájili přípravné práce na projektu v Rožné. Nevím, jestli má smysl stavět ještě jeden takový zásobník.
* LN V poslední době se šíří názor, že podzemních zásobníků – včetně těch plánovaných – je v Česku až příliš. Klesá zájem o skladování plynu, obchodníci raději řeší sezonní výkyvy nákupem na spotovém trhu energetických burz. Neobáváte se, že vaše investice v Rožné bude ztrátová?
Myslím, že odborná veřejnost se shoduje v názoru, že za posledních několik let se plynárenský trh v Evropě změnil zcela zásadním způsobem. Změnila se jak obchodní schémata, tak podmínky přístupu na trh. S tím souvisí i poměrně zásadní změna zaběhlých pravidel a chování účastníků trhu. Ano, máte pravdu, z hlediska sezonnosti se obchodníci stále více orientují na spotový trh a je patrný pokles zájmu o sezonní skladovací kapacity. A troufám si říci, že tento pokles zájmu je přechodný. Uvědomme si, že s výstavbou nových dálkových plynovodů do Evropy, jako jsou South Stream nebo Nord Stream, dojde následně k poměrně významným změnám přepravních a skladovacích schémat.
* LN Mezi provozovateli zásobníků bude konkurence. Čím chcete budoucí zákazníky přesvědčit, že váš zásobník je ten pravý?
Je potřeba rozlišovat sezonní zásobníky a rychlé zásobníky. V Česku jsou téměř výhradně sezonní zásobníky, jediný rychlý zásobník jsou Háje na Příbramsku. Další chceme stavět v Rožné. Dokončit jej chceme v roce 2015, o rok později zahájí provoz.
* LN Sázíte tedy na rychlý plynový zásobník. Jaké jsou jeho hlavní výhody a přínos?
Jeho výhodou bude možnost řešit odchylky ve spotřebě. Navíc v horizontu jednotek let očekáváme ve středoevropském regionu dokončení výstavby několika paroplynových elektráren, jejichž efektivní provoz bude vyžadovat možnost rychlého vyrovnání tlaku.
* LN Máte již zájemce o služby rychlého zásobníku v Rožné? Jsou mezi nimi i investoři do plynových elektráren?
S nikým z nich nejednáme, protože už teď poptávka po využití zásobníku převyšuje jeho možnosti. Zájemci jsou nejen ze střední Evropy, ale i ze vzdálenějších zemí. Ale nechci uvádět žádná jména.
* LN Dotkli jsme se tématu plynových elektráren. V minulých letech jste uvažovali o jejich výstavbě. Máte ještě zájem o takové projekty?
Uvažovali jsme o nich asi před čtyřmi lety, kdy jsme ještě neplánovali výstavbu zásobníků. V tuto chvíli o nich neuvažujeme. Až bude příhodná doba, mohli bychom se k plánům na vlastní elektrárny vrátit.
* LN Na trhu s elektřinou a plynem jste zatím spíše menší dodavatel. Není to pro vás zklamání?
Nemáme žádné megalomanské cíle. Loni jsme dodali zákazníkům v součtu za elektřinu a plyn zhruba jednu miliardu kilowatthodin. Rádi bychom prodej zvýšili na dvoj- až trojnásobek, to je náš střednědobý cíl. Orientujeme se hlavně na segment malých a středních firem. a tam jsme poměrně úspěšní. Snažíme se zákazníky oslovit kvalitou a servisem. Rychlý růst klientského portfolia by mohl negativně ovlivnit kvalitu poskytovaných služeb, a to nechceme dopustit.
* LN Konkurence na trhu s energiemi stále sílí. Může firma velikosti České energie v takovém prostředí dlouhodobě přežít?
Nový dodavatel, který by teď chtěl na trh vstoupit, by potřeboval spoustu peněz a trpělivosti. Máme výhodu, že jsme na trh s elektřinou vstoupili už před deseti lety. Dnes bych vstup na trh hodně zvažoval. Na trhu s plynem máme výhodu – kontrakt s norským dodavatelem.
* LN Jak těžké je takový kontrakt na dlouhodobý odběr plynu uzavřít? Před nástupem ekonomické krize to byl téměř nadlidský úkol...
Máme něco, co většina konkurentů nemá, a velmi si toho vážíme. Podívejme se do minulosti – jak dlouho trvalo české vládě, než uzavřela kontrakt s norským Statoilem o dodávkách plynu? Trvalo to asi pět let. Nám se podařilo kontrakt získat za šest měsíců. Pomohlo mi, že jsem žil v Kanadě, a obchodní vazby, které jsem tam navázal, usnadnily jednání s Nory. Loni v září jsme, opět s norským dodavatelem, podepsali také smlouvu o dodávkách zkapalněného plynu.
* LN Není dlouhodobý kontrakt pro vás v současné situaci nevýhodný? Neporážejí vás nižší cenou konkurenti, kteří nakupují levnější plyn na spotovém trhu?
Ale přesně takový kontrakt máme s norským Statoilem! Nemáme smlouvu typu „take-or-pay“, kdybychom museli platit bez ohledu na to, zda plyn odebereme, nebo ne. Nakupujeme jen tolik plynu, kolik opravdu potřebujeme pro naše odběratele.
* LN Je dlouhodobá smlouva, kterou máte se Statoilem, vázána na vývoj cen ropy? Ta v posledních týdnech prudce roste...
Žádná vazba na ropu tam není.
* LN Zatím dodáváte elektřinu a plyn koncovým zákazníkům pouze v Česku. Neuvažujete o vstupu na další trhy?
Co se týká velkoobchodu, obchodujeme s plynem v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a části bývalé Jugoslávie. Ale působit na trhu pro koncové zákazníky v těchto zemích nechceme.
* LN Boom v oboru výstavby solárních elektráren již v Česku skončil, ale pokračuje například zájem investorů o výstavbu elektráren na biomasu či bioplyn. Nezvažujete účast v zeleném byznysu, dokud je to možné?
Myslím si, že jediný výsledek podpory obnovitelných zdrojů je uspokojení části podnikatelů, ale pochybuji, že by to přineslo české energetice nebo životnímu prostředí pozitivní efekt. Výsledkem je jen zhyzdění krajiny a znehodnocení okolních pozemků. Nevidím v tom žádný smysl.
***
Máme zájem, aby se postavilo co nejvíc propojení. Mají smysl dvě – jedno lokální, jaké chce E. ON nebo RWE, a jedno propojení tranzitních systémů, které připravujeme my.
Obchod i plynovod Ladislav Dráb po dokončení studií emigroval do Kanady. Po návratu do Česka spolu s Eduardem Pálkou, Markem Černým a Václavem Němečkem založil firmu Česká energie, která v roce 2002 vstoupila na liberalizující se trh s elektřinou. Později vytvořil ještě firmu Česká plynárenská, která do Česka dováží norský plyn. Loni v srpnu zahájila další Drábova, Pálkova a Černého firma GSCeP výstavbu podzemního zásobníku plynu v Rožné na Vysočině. Nyní pracuje na plynovodu, který by propojil českou a rakouskou síť.
Jediný výsledek podpory obnovitelných zdrojů je uspokojení části podnikatelů, ale pochybuji, že by to přineslo české energetice nebo životnímu prostředí pozitivní efekt. Nevidím v tom žádný smysl.
