Největším městem, kde se demonstrace v sobotu konaly, se tak stalo Brno. Na náměstí Svobody dorazilo zhruba 8 000 až 10 000 lidí. Dopravní podnik kvůli davu musel i odklonit tramvajovou dopravu z náměstí.
„Ruský mír v Česku nechceme,“ prohlásil za iniciativu Brno pro Ukrajinu David Konečný. „Nechceme, nechceme,“ skandoval následně dav. Konečný vyzval k větší občanské angažovanosti. K vidění byly transparenty se slogany jako: „Macinko, hraješ si na krále, přitom morálka v kanále,“ či „Chceme slušnou politiku!“. Také transparenty jako „Zatoulaná Micinka patří do útulku.“
 |
Samotný Macinka v neděli řekl, že je svatým právem občanů protestovat. „Já to vnímám jako protesty opozice,“ uvedl. Dodal, že žádný tlak opozice nezmění směřování současné vlády, které od ní očekávají ti, kteří její představitele volili.
Shromáždění se po celé republice uskutečnila od 16:00. Podle Milionu chvilek se na ně přihlásilo přes 400 obcí. „Tady už nejde jen o prezidenta. Jde o to, jakou cestou se vydá Česká republika,“ uvedl na síti X předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář.
Kněz Marek Orko Vácha se pak na brněnském pódiu obrátil přímo na Petra Pavla: „Pane prezidente, jsme s vámi nejen v Brně, ale po celé zemi. Mám pro vás vzkaz. Už se neomlouvejte za svou minulost. Máte bohatě odpracováno,“ prohlásil duchovní.
Hana Strašáková z iniciativy Díky, že můžem v proslovu varovala, že média veřejné služby jsou v ohrožení. Česká televize a Český rozhlas jsou v ohrožení. „Záměr vlády zrušit koncesionářské poplatky pro ně představují ohrožení. Když jednou padnou, už se asi nikdy nevrátí. Každému politikovi vyhovují ochočená média,“ burcovala.
Hlavní náměstí se přitom v neděli zaplnilo nejen v Brně. Shromáždění se od 16:00 podle Milionu chvilek konaly ve více než 400 obcí. „Tady už nejde jen o prezidenta. Jde o to, jakou cestou se vydá Česká republika,“ uvedl na síti X předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář.
V Olomouci zazněl například silný vzkaz ujišťující hlavu státu, že ve svém úsilí není sama. „Účast byla skvělá. Odhadovali jsme, že přijde 200 až 2 000 lidí a myslím, že jsme se trefili. Hlavně jsem ráda, že tady jsou lidé, kteří ví, proč sem chtěli přijít,“ řekla po skončení shromáždění novinářům Zuzana Novotná Sandnes, která se na organizaci akce spolu s dalšími dobrovolníky podílela.
Demonstrace se podle ní konala kvůli tomu, že demokracie v Česku po sestavení nové vlády přestává být v bezpečí. „Myslíme si, že směřujeme cestou Slovenska, Maďarska a podle nás to není správně,“ podotkla Novotná Sandnes. Dodala, že občanská společnost by se proto měla znovu aktivovat.
Vyhlášení březnové demonstrace na Letné
Obdobná situace byla i ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině, kde se na náměstí Republiky sešlo kolem čtyř stovek lidí. Setkání, kde promluvil například žďárský starosta Martin Mrkos či evangelická farářka Alžběta Hatajová, probíhala poklidně. Mnozí lidé dorazili s vlajkami a transparenty, zájemci podepisovali kampaň Stojíme za prezidentem.
Minář z Milionu Chvilek přitom věří, že výzva Stojíme za prezidentem získá milion podpisů, což dříve spolek označil za podmínku toho, aby se demonstrace na Letné konala. K nedělnímu dni bylo nasbíráno téměř 770 000 podpisů a Minář proto vyhlásil, že demonstrace na pražské Letné se uskuteční 21. března.
Neúspěch kontra-demonstrace
V Ostravě měla demonstrace heslo Společně za normální svět. Na akci krátce hovořil například politický vězeň Leo Žídek, který pochází z Dolní Lutyně na Karvinsku: „Nevzdávejme se a vydržme,“ vyzval shromážděné. Dokumentarista Tomáš Netočný, mimo jiné točí pro Paměť národa: „Nečekejme, až za námi politikové přijdou před volbami. Běžme my za nimi a klaďme jim otázky,“ vyzýval k občanské aktivitě.
Zajímavostí pak bylo, že v Ostravě hrstka lidí svolala i kontra-demonstraci. Ta však zůstala téměř bez odezvy. U Ostravského muzea na náměstí postávalo jen devět lidí s českou vlajkou, z nichž většina přišla s organizátorem Milanem Ďurinou.
Tisícovka lidí se dále sešla třeba i v Plzni. Na Mírové náměstí v Ústí nad Labem přišlo Pavla podpořit několik stovek lidí. Někteří se vybavili transparenty nebo vlajkami či napnutou flanelovou červenou kostkovanou košilí, která byla Pavlovým symbolem v prezidentské kampani.
V Liberci se v mrazivém počasí shromáždily stovky lidí na náměstí Dr. E. Beneše. Stovky lidí přišly také do jihlavského parku Jana Masaryka, někteří s českými vlajkami a transparenty s hesly jako „Stojíme za naším prezidentem“, „Vládo odstup“ nebo „Chci žít v zemi, kde vládne soucit, láska a tolerance“.
Podpora prezidenta pokračovala v podobném duchu i v severočeských městech. V Litvínově se na Masarykově náměstí sešlo přibližně 150 účastníků, zatímco v Teplicích zaplnilo centrum města zhruba tisíc lidí, přičemž se objevili pouze čtyři odpůrci.
Spor mezi Pavlem a Macinkou eskaloval koncem ledna. Pavel oznámil, že mu ministr zahraničí zaslal prostřednictvím poradce Petra Koláře textové zprávy, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Komunikaci Hrad zveřejnil. Macinka svá slova za vydírání nepokládá, snaha ovlivnit něčí postoj v politice je podle něj podstatou každého vyjednávání. Opozice požaduje jeho rezignaci, vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu, ale vláda podle očekávání návrhu na vyslovení nedůvěry odolala.
