Dlouholetou členku vládní strany Fidesz uvítal Zeman už loni v červnu, jen měsíc po jejím nástupu do funkce. V pátek Zeman uvítal, že Nováková odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Shodli se, že je zapotřebí nyní pracovat na ukončení konfliktu. „Shodli jsme se na názoru, že je potřeba pracovat na ukončení války a na tom, aby tato válka byla následována ne-li přímo mírem, tak alespoň příměřím,“ řekl Zeman. Nováková si rýpla do ukrajinského vedebí kritikou toho, že podle ní omezují práva tamní maďarské menšiny.
Zeman od Novákové dostal nejvyšší státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž jako „výraz úcty maďarského národa“. Český prezident ocenění označil za důkaz dobré a přátelské spolupráce mezi oběma zeměmi.
Souhlasíte s rozvolněním vztahů s orbánovským Maďarskem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:000:00:00. Anketa je uzavřena.
Se Zemanem probrala Nováková také otázky spojené s visegrádskou čtyřkou (V4), kam kromě České republiky a Maďarska patří ještě Slovensko a Polsko. Nováková V4 označila za svazek rozumu a srdce. „Považujeme ji za přirozenou cestu ke středoevropské spolupráci a podobnou regionální spolupráci jako Benelux nebo Severská rada,“ řekl Zeman. Střední Evropu označil za „svým způsobem specifický kulturní fenomén“ a toto historické dědictví ve formě V4 by podle něj mělo být zachováno, případně i rozšířeno.
Během loňské návštěvy se obě hlavy státu vyslovily proti rozvolnění visegrádské spolupráce. Zeman tehdy novinářům řekl, že oba mají naopak zájem na upevnění skupiny V4. Jeho názor už však není nyní rozhodující.
Hovořili o NATO i ambasádách v Izraeli
Společně hovořili také o vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle Novákové by měl maďarský parlament hlasovat o vstupu obou zemí do NATO kolem 17. května.
„Považuji za odůvodněné, aby se NATO rozšířilo o Finsko a Švédsko,“ uvedla dnes Nováková. „Podle mých informací nebude Maďarsko poslední zemí, kde přijmou rozhodnutí o ratifikaci přístupu,“ dodala prezidentka. Vstup dvou skandinávských zemí zatím neschválilo ani Turecko, Ankara má výhrady zejména ke vstupu Švédska.
Zeman a Nováková na společném setkání řešili i současnou situaci v Tel Avivu. „Maďarsko ještě nerozhodlo o přestěhování svého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma,“ řekla po jednání se Zemanem maďarská prezidentka Nováková. Velvyslanectví většiny zemí v Izraeli, včetně České republiky, se kvůli nedořešenému izraelsko-palestinskému konfliktu nacházejí v Tel Avivu, nikoli v Jeruzalémě.
Je načase uvažovat o změně, míní o V4 Pavel
Nováková, která se odpoledne setkala i se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem, řekla, že věří, že témata, která Maďarsko a Česko spojují, převažují nad těmi, kde tomu tak není. Dodala, že doufá, že přesvědčí Pavla, že V4 má smysl zachovat.
„Je to především neformální zdvořilostní návštěva, abychom se poznali a navázali vztahy, žádné zvláštní okruhy otázek pro tyto schůzky připraveny nejsou,“ uvedl předtím Pavel.
Nový prezident v posilování V4 moc nevěří. „Pokud se s Maďarskem nedokážeme shodnout na tak podstatných otázkách, jako je vztah k Rusku, Číně, případně k podpoře Ukrajiny, budeme mít problém řešit i jiné věci, protože jsou tím ovlivněny,“ řekl k tomu například Lidovým novinám. Je podle Pavla načase uvažovat o změnách ve spolupráci.
Maďarská prezidentská kancelář již předem oznámila, že Nováková během své cesty do Prahy udělí Zemanovi státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž jako „výraz úcty maďarského národa“.
Zemanovi končí mandát 8. března, o den později se funkce ujme Pavel. Na poslední zahraniční cestu se Zeman na začátku února vydal tradičně na Slovensko. Se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou se setkal na Štrbském Plese ve Vysokých Tatrách.
V rámci svých rozlučkových setkání o týden dříve v Srbsku otevřel společně se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem v Bělehradě Český dům. S polským prezidentem Andrzejem Dudou se setkal koncem ledna v Náchodě. Tento týden Zeman v Praze přijal rakouského prezidenta Alexandra Van der Bellena.
Zeman od něho obdržel Velkou hvězdu za zásluhy o Rakouskou republiku. Van der Bellenovi udělil Řád bílého lva.