Americký astronom Seth Shostak z Institutu pro hledání mimozemské inteligence (SETI) v kalifornském Mountain View navštívil Prahu u příležitosti 61. mezinárodního astronautického kongresu.
* LN Hledání mimozemských signálů pomocí radioteleskopů začalo před padesáti lety, vy se mu věnujete třicet let. Zatím jste ale příliš nepokročili...
To bych netvrdil. Sice jsme zatím signál od mimozemšťanů nezachytili, ale to neznamená, že jsme nepokročili. Tady platí Moorův zákon, podle něhož se kapacita našich počítačů každý rok a půl zdvojnásobí. Takže příští rok stihneme prozkoumat víc hvězd než za všechny předchozí roky dohromady.
* LN Když jste začínal, věřil jste, že v roce 2010 budeme mít kontakt s mimozemšťany?
Ne. Nevěděl jsem, co si myslet, to tehdy nevěděl nikdo. Ale věřil jsem lidem, jako je ředitelka našeho ústavu Jill Tarterová, kteří říkali, že pracujeme na projektu, který bude až pro naše vnoučata. Klidně se s vámi ale vsadím o kafe, že do roku 2030 se to povede. Raději ale jen o to kafe, o víc ne...
* LN Připouštíte tedy, že se to nepodaří?
Jestli je nenajdeme během pár desetiletí, nezačnu si myslet, že jiné civilizace neexistují. Taková myšlenka je příliš bizarní. Astronom Carl Sagan odhadoval, že v naší Galaxii existuje milion inteligentních civilizací. Francis Drake mluví o deseti tisících a já se kloním spíš k tomuto konzervativnímu odhadu. Takže je jen otázka času a technologie, než se nám podaří je najít. Jestli se to nepovede, znamená to, že jsme k jejich hledání zvolili špatné technologie. To se stát může.
* LN Co vlastně přesně hledáte? Čekáte poselství, které nám někdo záměrně poslal, nebo spíš jejich televizní vysílání?
Obojí by bylo skvělé. Dřív převažoval názor, že bychom mohli snáz zachytit nezáměrně vysílané signály, třeba právě televizní. Ale když se podíváte, jak se televize vyvíjí u nás, už nemáte na střeše velkou anténu a na kopci za městem vysílač. Tedy někde zatím ano, ale postupně přibývá satelitních a kabelových stanic. Tudíž se dá předpokládat, že jinde ve vesmíru udělají to samé a během vývoje rychle přejdou na efektivnější technologie, které nebudou plýtvat energií na úniky signálů do vesmíru. Což pro hledání mimozemšťanů není úplně dobrá zpráva. Dnes tedy předpokládáme, že bychom mohli zachytit spíš signály, které nám někdo záměrně vysílá.
* LN To by o nás ale museli vědět...
Ano, a je trochu problém, že používáme rádiové technologie poměrně krátkou dobu, takže by se musel ozvat někdo z okruhu pár desítek světelných let. Na druhou stranu jsme nedávno přišli se zajímavou myšlenkou – tedy ona nebyla přímo naše, v Rusku vyšel článek na tohle téma už před lety... Chceme se soustředit na hvězdy, které jsou na opačné straně od Země než Slunce. Stejně jako my hledáme exoplanety sledováním jejich přechodu přes kotouč hvězdy, mohl někdo stejným způsobem pozorovat Slunce a zjistit, že přes něj pravidelně přecházejí planety včetně Země. A třeba nám budou chtít poslat zprávu. V červenci jsme provedli první experiment, při němž jsme pomocí našich antén prozkoumali 366 hvězd na opačné straně od Slunce. Zatím jsme nic nenašli, ale budeme pokračovat.
* LN Co byste dělali, kdybyste skutečně zachytili signál?
Nanečisto jsme si to zkusili už v roce 1997. Tehdy jsme si 16 hodin opravdu mysleli, že máme kontakt. Dnes je to docela slavná historka, popisuju ji i v první kapitole své knihy. Nakonec se ukázalo, že to byl signál evropské družice SoHo na výzkum Slunce. Ale aspoň jsme viděli, jak by to v praxi probíhalo. Nikdo nešel spát, seděli jsme u počítačů celou noc. Samozřejmě jsme chtěli ověřit, že nejde o planý poplach. Ale všichni už psali svým kamarádům e-maily jako „nikomu to neříkej, ale máme kontakt“. Dnes by to lidi psali na Facebook a za chvíli by to věděl celý svět.
* LN Takže byste to netajili?
Ne, tajit nic nemůžeme a nechceme, tím bychom jen podporovali spekulace. Nikdo z oficiálních míst nám nikdy neřekl „pokud zachytíte signál, nikomu to neříkejte“. Vlastně jsem byl tehdy trochu zklamaný, že k nám nevtrhli chlapíci v černých brýlích a s úzkou kravatou a všechny nás nepostříleli, jak to bývá ve filmech. Byl až překvapivý klid.
* LN Pokud by to byl skutečný signál, měli bychom na něj odpovídat? Stephen Hawking nedávno prohlásil, že bychom neměli do vesmíru posílat žádné vzkazy, protože mimozemšťané mohou být nebezpeční...
To mi vůbec nedává smysl. Není důvod si myslet, že vzdálené civilizace budou nepřátelské. A kdyby, každá společnost dost vyspělá na to, aby nás mohla ohrozit, by dokázala zachytit naše televizní vysílání. Takže je jedno, jestli se snažíme komunikovat záměrně, nebo ne. Stejně se o nás dozví. Kromě toho mohou mít dobré dalekohledy, třeba s využitím hvězd jako gravitačních čoček, které jim umožní sledovat i světlo z našich měst. Copak Hawking chce, abychom přestali cokoliv vysílat a žili potmě? A nejen my, ale i všichni naši potomci? To mi připadá jako nekonečná paranoia. Nemluvě o tom, že poté, co desítky let vysíláme a svítíme, je na takové úvahy pozdě.
* LN Kdo by měl za Zemi mluvit? Nedávno se objevila zpráva, že OSN chce jmenovat velvyslankyni pro styk s mimozemšťany...
To byla jedna velká fáma. Mazlan Othmanová je ředitelkou úřadu OSN pro vesmírné záležitosti, ale tohle byl úplný nesmysl, ona to taky hned dementovala. Dokonce je tady v Praze na kongresu, včera ke mně přiběhla a křičela „Sethe, já jsem tak naštvaná!“ Jinak asi nemá smysl řešit, kdo má za Zemi mluvit. Každý, kdo má k dispozici dostatečně výkonnou anténu, může vysílat, co chce. Jak byste to chtěli omezit? A když Kolumbus připlul do Ameriky, taky moc nezáleželo na tom, který indián s ním mluvil jako první.
* LN Váš ústav začal před několika lety stavět síť radioteleskopů, která má umožnit hledat mimozemské signály ještě rychleji. Jak jste daleko?
Postavili jsme zatím 42 antén, každá má v průměru přes šest metrů. Je to pro nás velký pokrok, protože dřív jsme byli odkázaní na volný čas na radioteleskopech, data jsme nahrávali a analyzovali postupně. Dnes můžeme pozorovat nepřetržitě a v reálném čase. Soustava je naplánována na 350 antén, ale na další zatím nemáme peníze. Nedostáváme žádné veřejné prostředky, ústav je financován jen ze soukromých peněz, takže to je problém. Na stávající antény přispěl spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen, proto jsou po něm i pojmenované (Allen Telescope Array – pozn. aut.). Pořád nám ale chybí nějakých třicet čtyřicet milionů dolarů.
* LN Přitom jste začínali jako projekt NASA financovaný státem...
Ano, a myslím si, že v NASA by i dnes byli rádi, kdyby SETI patřil pod ně. Ostatně řada lidí z našeho ústavu, kteří se věnují astrobiologii, je placena granty NASA. O zastavení projektu rozhodl v roce 1993 Kongres, byl to čistě politický tah. Přitom lidi by to určitě zajímalo, vždyť mezi atraktivní projekty NASA patří výzkum Marsu a hledání života ve sluneční soustavě. Kdyby se k penězům na to určeným přidalo jediné procento, zbylo by i na SETI. Jenže bychom museli najít mezi politiky někoho, kdo by to prosadil. A to je těžké, NASA už dnes bojuje o každý dolar.
* LN Politici budou nejspíš namítat, že máme na Zemi vážnější problémy, do kterých musíme investovat. Proč bychom měli financovat hledání mimozemšťanů?
Tuhle otázku slýchám často, nejen od politiků. Ale takový argument můžete použít na všechno – proč studovat strukturu atomu, což jsme dělali před sto lety, když lidi venku na ulici umírali hladem? Lidstvo je zkrátka zvědavé a je extrémně zajímavé znát na tyhle věci odpovědi. Je možné, že kontakt s cizí civilizací přinese i hmatatelný zisk. Třeba budou ve vývoji milion let před námi a naučí nás oživovat mrtvé... Osobně to tedy neočekávám, ale může se stát, že se od nich naučíme něco opravdu zajímavého. Ale přinejmenším se dozvíme věci, které nám umožní kalibrovat vnímání dění na naší planetě. Budeme moci říct: život na Zemi je skvělá věc, ale nic zázračného, takové věci se dějí ve vesmíru všude. Bylo by úžasné to vědět. Politikům se to ale špatně vysvětluje. To je obecný problém základního výzkumu.
* LN Politiky jste tedy zatím nepřesvědčili. Jak vás ale vnímá vědecká komunita? Nedívá se na vás skrz prsty?
Vůbec ne. Mimo astronomickou komunitu o nás vědci vědí zhruba tolik jako běžná veřejnost. Ale mezi astronomy je SETI dobře známý a od většiny z nich slýcháme, že je to dobrá a potřebná věc, i když nikdo netuší, jaká je šance na úspěch. Ale říkají nám, že to, čím se zabýváme, je tak důležité, že se vyplatí tím strávit nějaký čas.
***
OSOBNOST Seth Shostak * narodil se v roce 1943 * vystudoval fyziku na Princetonské univerzitě, doktorát z astronomie získal na Kalifornském technologickém institutu * 13 let působil na Groningenské univerzitě v Nizozemsku, kde zkoumal pohyby galaxií pomocí radioteleskopů, na toto téma publikoval přes 50 odborných studií * první experiment zaměřený na hledání mimozemských signálů provedl v roce 1981 v Nizozemsku * od roku 1992 se podílel na projektu NASA zaměřeném na pátrání po mimozemské inteligenci, po jeho zrušení projekt běžel dál pod názvem Phoenix * pracuje jako astronom v SETI institutu v Mountain View v Kalifornii * věnuje se popularizaci astronomie, napsal několik stovek populárních článků a několik knih, má svůj rozhlasový pořad
lidovky.cz Celý rozhovor najdete na www.lidovky.cz/veda
