Scéna ze života: Říkal mi známý, že onehdy vysílali v rozhlase skvělou dramatizaci, Lidský faktor od Grahama Greena. Odvětím známému, že právě vyšla na CD. Tomu se říká zákon poptávky a nabídky. Nahrávku z archivu Českého rozhlasu publikovalo na čtyřech nosičích vydavatelství Radioservis. Další krabička s kompletem CD se tedy objevila na pultech v době, kdy opravdu začalo léto. A tak se zdá, že to není právě vhodná doba, že dlouhé zimní večery jsou pro dramatizaci daleko příhodnější. Ale chyba lávky. Nahrávku trvající více než čtyři hodiny posluchač slupne i v parném dni. Román Grahama Greena vyšel v roce 1978 a dočkal se i filmového zpracování, přičemž scénář napsal Tom Stoppard. Každý díl české rozhlasové dramatizace, režírované Janem Bergerem a vycházející z překladu Josefa Hlavničky, je uvozen příznačným citátem Josepha Conrada: „Vím jen to, že ten, kdo si vytvoří nějaké pouto, je ztracen. Do jeho duše už vnikl zárodek zkázy.“
Hlavní postavou příběhu z doby studené války je Maurice Castle, pracovník britské tajné služby MI6. Jeho ženou je Sára, pocházející z Jihoafrické republiky, odkud se jí právě s Mauricovou pomocí podařilo uprchnout. Manželskou dvojici výborně ztvárnili Jiří Adamíra a Hana Maciuchová.
Napínavý špionážní příběh má ponurou atmosféru, plnou neblahých očekávání a chladných vztahů, a také řadu vedlejších postav, kterým své hlasy propůjčili takoví herci jako Vladimír Ráž, Stella Zázvorková, Luděk Munzar, Ladislav Frej či Jiří Zahajský. oh
HODNOCENÍ LN *****
Lubor Kasal Orangutan v továrně
Další z výrazných hlasů současné české poezie, který je dobře rozpoznatelný. Orangutan v továrně (vydal dybbuk) je sedmou sbírkou Lubora Kasala (1958), který debutoval v roce 1989 svazkem Dosudby. Od čtvrté knihy Jám, vystavěné na půdorysu Máchova Máje, jde vždy o rozsáhlejší básnické skladby.
Poezie Lubora Kasala má silný emotivní náboj. Jeho verše přetékají nakvašeností, básník v nich - vedle senzitivního intimního jádra -bojuje s vnějším nepřítelem, jako by si vyřizoval účty, které nebyly či nemohly být vyrovnány v realitě. K tomu nutno připočíst časté užívání expresivních výrazů. Lubor Kasal ale při svém básnickém vyprávění „příběhů“ o nespravedlnosti světa, o tom, že s lidmi je nadmíru těžké se domluvit, hojně využívá rýmů a nejrůznějších slovních pokroucenin, jejichž „hořký“ základ přináší i vtipné momenty: „Prodloužená mícha/ z pořádného řiťopicha/ z velkých širých rodných kulek/ do kluků i štěrbin holek/ nastřílet to štěťulek/ Já do tebe do mě ty/ všichni jsme tu díratý/ Hajl Pytler!“
Při čtení Orangutana v továrně možná vyvstane otázka, s kým že si to ale básník vyřizuje účty tentokrát - dojem nemožnosti dostatečně porozumět bez kontextu autorova života. Ale to je otázka podružná, je přece na čtenáři, jak si zkonstruuje svět básně ve své hlavě.
Pokud bylo na začátku zmíněno jako klad, že verše Lubora Kasala jsou snadno identifikovatelné, pak je nutno také připustit, že ti, kteří jeho poetice nejsou zrovna nakloněni, mohou naopak říci, že jsou ale stále stejné. Ano - i ne. oh
HODNOCENÍ LN ****
