Hlavní, obrazová část této dobrodružné knihy - 157 barevných čtverců 152 let starých katastrálních map - vznikla v době, kdy „srdce Evropy“ jako lidské srdce skutečně vypadalo.
Bylo to město armádních objektů včetně nejstarší vojenské plovárny ve střední Evropě; ústavů pro choromyslné včetně jednoho nového pro 500 chovanců; a trhů: masného, kurného, dobytčího, koňského... Hradba svírala kromě Vyšehradu pět „čtvrtí“: Staré Město s řadou mlýnů. Nové Město, pod jehož radnicí páchla slanečkárna, kostel na Slupi sloužil jako sklad vojenských postelí a Botič neboli Vinný potok se neskrýval pod zemí. Malá Strana, kudy kráčel Neruda Ostruhovou ulicí. Hradčany, kde na nádvoří mezi katedrálou a palácem stála nízká, ale výmluvná zídka. A Josefov, kde před asanací byla synagoga Cikánova či Velkodvorská.
Uprostřed srdce tepna - Vltava -s velkou třískou Střeleckého ostrova. Stavitel Vojtěch Lanna nad ním sklenul řetězový most císaře Ferdinanda. „Zatěžkávací zkoušky přehnáním 150 kusů jatečního dobytka tryskem přes most byly provedeny 2. a 3. listopadu 1841.“ Díky Karlu hraběti Chotkovi vzniká i nové plynové osvětlení, dlažba a nábřeží.
Barbora a Marek Lašťovkovi na základě unikátního plánu, dobových snímků i rytin vytvořili poetickou publikaci. Díky historickému úvodu, českému i německému rejstříku s údaji vedenými až do dneška vznikl v nakladatelství Scriptorium průvodce k uchvácenému prohlížení, pročítání i procházkám. di HODNOCENÍ LN ***** Květa Legátová Pro každého nebe
Vroce 2000 vydalo nakladatelství Paseka povídkovou knihu Želary. O rok později díky ní Květa Legátová (1919) dostala Státní cenu za literaturu. Následovala novela Jozova Hanule (2002), která se také dočkala filmového zpracování - pod názvem Želary. Právě tento mediální úspěch připomněl i autorčiny starší knihy, které vydala pod jménem Věra Podhorná. Jde o tituly Postavičky (1957) a Korda Dabrová (1961). Nicméně po úspěchu Želar následovaly knihy další - spisovatelka, která se na čtyřicet let odmlčela, měla šuplíky plné.
Vyšly tak dva svazky rozhlasových her, detektivní povídky, apokryfní příběhy a také knižní rozhovor s autorkou. Bibliografii nyní obohatila nahrávka jedné z rozhlasových her s názvem Pro každého nebe (vydal Radioservis). Tento záznam vznikl již v roce 1991.
Autorka se několikrát v rozhovorech přihlásila k dílu Karla Čapka. Tuto návaznost lze zahlédnout i v jejích textech - detektivky, apokryfy, baladická próza... Rozhlasové hry Květy Legátové vykazují navíc další „starosvětský“ prvek - totiž silnou apelativnost, důraz na morální chování a odkrývání lidské nedostatečnosti. Pro každého nebe je dialogem Malce a anděla. Malec, jehož role se zhostil Václav Postránecký, je po autonehodě. A ocitá se v zásvětí, kde jej provází anděl (Karel Pospíšil). Malec je zosobněním všech nectností - hulvát, srab, škrt, necita, zatímco anděl je samozřejmě poklidný a rezervovaný. Karty jsou zde tedy rozdány až příliš jasně, ať se herci snaží, jak chtějí... oh HODNOCENÍ LN *****
