Loni na českých veřejných vysokých školách studovalo na 24 000 lidí v doktorském stupni, z toho bylo 12 680 prezenčních doktorandů. Doktorandi představovali osm procent všech studentů veřejných VŠ. Dlouhodobě si stěžují, že se kvůli nízkým stipendiím nemohou plně věnovat studiu. V průzkumu Doktorandi 2014, kterého se zúčastnilo více než 3000 studentů, přes čtyři pětiny respondentů uvedly, že jim stipendia nestačí na pokrytí životních nákladů.
Kvůli nízkým stipendiím se doktorandi nemohou naplno věnovat doktorským projektům a činnosti, uvedla ve středu předsedkyně České asociace doktorandů Kateřina Cidlinská. „Kvůli tomu zvládne v řádné době studia, což jsou tři až čtyři roky, vystudovat mizivá část doktorandů,“ doplnila.
Roste počet doktorandů. Na půdě akademie nezůstávají kvůli penězům |
Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima upozornil, že částka 7500 korun měsíčně se od roku 2011 prakticky nezměnila. „Z toho vyplývá i velká studijní neúspěšnost okolo 40 procent. Po třech letech studia řada doktorandů odchází, protože nemají na živobytí,“ řekl.
Studenti také požadují, aby si doktorandi starší 26 let nemuseli sami platit zdravotní pojištění. Letos je to 1485 korun měsíčně. Poukazují na to, že věková hranice je v zákoně daná historicky a neodpovídá realitě. Po prodloužení povinné školní docházky na devět let a častějším zahraničním pobytům, které mohou prodloužit vysokoškolská studia, je prakticky nemožné do této doby vystudovat.
Zrušení této povinnosti podporuje vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) i ministryně Valachové. Ta chce, aby doktorandi byli zařazeni mezi státní pojištěnce. „Komunikujeme s ministrem zdravotnictví (Miloslavem) Ludvíkem. Hledáme nejsnazší cestu, jak dosáhnout změny zákona o zdravotním pojištění. Chtěli bychom jí dosáhnout ještě do konce funkčního období,“ řekla Valachová.