Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) zadal právní vyhodnocení postupu resortu v tomto případě. „Počkám si na podklady, uvidíme, kdo za to byl přímo zodpovědný,“ řekl Deníku N.
Ministerstvo obrany ve smlouvě z října 2009, která se týkala 3000 granátů, podle soudu nechránilo dostatečně svá práva. Navíc s úpravou granátů, která byla také součástí dohody, v té době ani střednědobý plán přezbrojování armády nepočítal. „Přesto došlo k uzavření smlouvy. Technické podmínky přelaborace byly zpracovány špatně,“ konstatoval soud. Firmě Pyro-technology, která je dceřinou společností zbrojovky Zeveta, by měl úřad navíc zaplatit 2,3 milionu na nákladech řízení.
Nefunkční protitankové granáty ohrozily vojáky. Stát chce zpátky 40 milionů |
Údajné vady zjistili vojáci na misi v Afghánistánu v listopadu 2010. Resort sice zbrojovce tehdy zaslal hlášení o vadách, ale oficiálně granáty reklamoval až o další rok později. Stížnost se podle serveru navíc týkala jen jedné ze tří dodaných sérií, tedy tisícovky granátů. Zbylé dvě dávky ministerstvo podle soudu nikdy nereklamovalo. Pro finální odstoupení od smlouvy se pak resort rozhodl až v únoru 2014. Podle zbrojovky ale zbraně vadné nebyly, armáda je špatně skladovala.
Podle soudu ministerstvo včas nereklamovalo všechny údajně vadné granáty a po dodání zbrojovkou je ani nezkontrolovalo, a nejednalo tedy takzvaně bez zbytečného odkladu. „Nyní vedený spor je přímým důsledkem tohoto nechránění vlastních práv,“ konstatovala předsedkyně senátu Zuzana Matulová.
Zároveň soud v říjnu 2016 ministerstvo vyzval, aby dokázalo, jak s granáty nakládalo, kdy je kontrolovalo a kde je uložilo. Úřad ale podle soudu zůstal „procesně pasivní“ až do letošního března, ani poté ale senát nepřesvědčil. „Jelikož soud dospěl k závěru, že (resort) vady díla neoznámil včas, není ani oprávněn odstoupit od smlouvy,“ stojí v závěru verdiktu.
