Blažek o jmenování Radima Daňhela, který je v současné době okresním státním zástupcem v Kroměříži, do funkce vrchního státního zástupce v Olomouci, mluvil na pátečním brífinku. Uvedl, že s Daňhelem měl asi hodinovou schůzku.
Ta se týkala analýzy efektivity Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci a představ Daňhela ve vztahu k zefektivnění této instituce.
Blažek stav VSZ zhodnotil jako „nedobrý“ a dodal, že problémy se ve srovnání s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze objevily jak v hospodaření, tak efektivitě olomouckého úřadu. Daňhel podle Blažka v řádu dnů předloží návrh na reorganizaci a restrukturalizaci zastupitelství a na jeho základě jej pak Blažek jmenuje, či nejmenuje do funkce. „Pokud tu představu řekne takovou, aby byla pro ministerstvo a vládu této země přijatelná, tak nic nebrání jeho jmenování,“ uvedl ministr.
Analýza odhaluje nedostatky
Z provedené analýzy podle ministra vyplývají dlouhodobé problémy ve fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství. Z 30 státních zástupců podle něj třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může. „Na 30 státních zástupců je tam až 15 vedoucích míst, což si myslím, že takový úřad nenajdeme,“ řekl.
Znepokojující jsou podle něj také finanční částky požadované na náhradách škody za nezákonná trestní stíhání v případech řešených olomouckým vrchním zastupitelstvím. Od roku 2012 tato částka dosahuje asi 511,5 milionu korun. Ministr dodal, že v případě Vrchního státního zastupitelství v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné, je to jen zhruba 331 milionů korun.
Na náhradách škod za nezákonná trestní řízení vedená olomouckým zastupitelstvím bylo za posledních deset let vyplaceno 10,5 milionu korun, 13 řízení přitom ještě pokračuje. U pražského vrchního zastupitelství to bylo 6,6 milionu korun, upozornil Blažek.
Mediálnímu lynči jsou vystavovaní nezákonně stíhaní, či dokonce pouze prověřovaní lidé, kteří nakonec nejsou obvinění, uvedlo ministerstvo spravedlnosti v tiskové zprávě. „V nejednom případě tak došlo k porušení práv garantovaných Listinou základních práv a svobod, konkrétně se jedná o právo na spravedlivý proces. Také bylo zasaženo do lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti,“ dodalo.
V porovnání s Prahou podle ministra nefunguje v Olomouci dobře ani odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Zatímco na pražském vrchním zastupitelství loni tento odbor evidoval 11 obžalob právnických osob a 33 fyzických, u toho olomouckého to byly čtyři právnické a čtyři fyzické. Ministr dodal, že to tak bylo i přesto, že odbor v Praze má 17 státních zástupců včetně stáží, tedy jen o dva více než olomoucký.
Neuspokojivé je podle Blažka i hospodaření olomouckého úřadu, kde průměrný plat státního zástupce s vyplácenými příplatky vzrostl na 162 127 korun a vedení se nepokoušelo učinit žádné provozní úspory. V Olomouci mají oproti pražskému vrchnímu zastupitelství vyšší rozpočtované výdaje na cestovné, služby elektronické komunikace a informační prostředky, uvedl Blažek.
Stříž s kritikou nesouhlasí
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se neztotožňuje s Blažkovým hodnocením VSZ v Olomouci. Považuje ho za příliš příkré. Podle Stříže ale úspěšnost nelze hodnotit jen podle statistik, uvedl mluvčí nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
„Uváděl jsem čísla bez výraznějšího komentáře. Údaje si může každý vyhodnotit sám,“ reagoval Blažek.
Bývalý šéf VSZ Ivo Ištvan pak uvedl, že Blažkův postoj k VSZ v Olomouci se změnil od roku 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády.
Blažek podle něj jako ministr spravedlnosti v roce 2012 a 2013 neměl k fungování olomouckého VSZ připomínky. Nyní zveřejněné výsledky analýzy popisují situaci z posledních let.
„Když byl Pavel Blažek ministrem spravedlnosti v roce 2012 a 2013, tak neměl k fungování VSZ v Olomouci vůbec žádné připomínky ani poznámky, přestože jsme se vídali a přestože měl všechny informace, které dnes prezentuje, tak mu nevadilo vůbec nic,“ uvedl Ištvan, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. „Jeho (Blažkův) postoj se radikálně změnil od roku 2013 po zásahu policie na úřadu vlády. Berte to touto optikou,“ dodal Ištvan.
„Čísla, která jsem říkal, platí nehledě na zásah v roce 2013 na úřadu vlády“, reagoval Blažek na Ištvanovu kritiku.
Po policejním zásahu na úřadu vlády v červnu 2013 padl kabinet Petra Nečase. V kauzách, které se týkaly mimo jiné blízké spolupracovnice, šéfky kabinetu a partnerky tehdejšího premiéra Nečase Jany Nagyové (nyní Nečasové) a údajné politické korupce, soudy ve většině případů Nečasovou a další obžalované zbavily viny, některé stále řeší.
