V současnosti míří na skládky 55 procent z 32 milionů tun ročně vytvořeného komunálního odpadu v Česku. Podle Chalupy je Česko v Evropě výjimečné svým vysokým podílem skládkování na celkovém nakládání s odpadem. Recykluje se 30 procent odpadu a 11 procent se energeticky zpracovává ve spalovnách. Ty předloni vyrobily teplo a elektřinu v objemu, který by pokryl spotřebu téměř 50.000 domácností.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Počítáme s tím, že by se skládkování mělo zakázat v horizontu deseti let od účinnosti zákona," řekl Chalupa. Zákon o odpadovém hospodářství se podle něj už připravuje, úplný zákaz skládkování by tak mohl začít platit kolem roku 2023.
Chalupa dále uvedl, že energetické využívání odpadu je trendem v těch evropských zemích, které se chovají nejšetrněji k životnímu prostředí. Ve Švýcarsku se podle něj polovina odpadu energeticky využívá a polovina recykluje.
Odmítl názor, že by podpora spalování odpadu vedla k omezení recyklace. "Věřím, že recyklace je vlak, který už jede a který žádnou zásadní revoluční podporu nepotřebuje. Vlak energetického využití odpadu je ale třeba teprve rozjet," řekl Chalupa.
V Česku nyní fungují tři zařízení pro energetické využití odpadu, a to v Praze Malešicích, v Brně a v Liberci. Připravuje se stavba nových zařízení v Komořanech na Mostecku a u Plzně.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc na konferenci řekl, že energetické využívání nemůže nahradit jádro nebo uhlí v českém energetickém mixu. Uplatnit se ale může v lokálních zdrojích tepla či elektřiny, odpad prý může nahradit zhruba dvě až tři miliony tun uhlí.
