Vedení rezervace potvrzuje, že plán kácení kůrovcových smrků i v dosud bezzásahových zónách Šumavy, s kterým přišel nový ředitel parku Jan Stráský, může nakonec skončit fiaskem. A to nikoliv kvůli odporu některých vědců a ekologických aktivistů, ale proto, že ministr rozhodl o tomto plánu až minulý týden. Tedy příliš pozdě, neboť rojení lýkožrouta už začalo.
Čtěte také |
Lýkožrout už vyletěl
"V těch prvních zónách, které minulé vedení parku ponechalo úplně bez zásahů proti kůrovci, jsme letos vytipovali ke kácení 700 napadených smrků. Nyní ale má smysl kácet jen zhruba polovinu tohoto množství," řekl LN náměstek Stráského Jiří Mánek. Lýkožrout totiž využil extrémně teplého počasí o Velikonocích a zejména v nižších polohách už začal ze smrků vylétat. A porážet strom, v němž už žádný lýkožrout není, by podle Mánka postrádalo smyslu. "Určitě to dělat nebudeme," uvedl Mánek.
Každým dnem podobně ubývá kůrovců i v dalších čtyřech tisícovkách smrků, vytipovaných ke kácení v bezzásahových oblastech druhých zón parku. Vedení rezervace přitom ještě s kácením v bezzásahových zónách ani nezačalo, takový krok vyžaduje určitý čas na přípravu.
Do debaty se zapojí i parlamentParlament se zapojí do debaty o způsob zásahu proti kůrovci na Šumavě. Podnětem je petice s 13.200 podpisy, kterou zorganizovaly šumavské obce. Její iniciátoři ji předali předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové i předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Tvrdí v petici, že na Šumavě je kalamita lýkožrouta smrkového a národní park by jí neměl být ponechána napospas. Senát uspořádá veřejné slyšení, sněmovna seminář. |
Nový ředitel parku Jan Stráský, kterého do funkce dosadil právě Tomáš Chalupa, chtěl na rozdíl od svých předchůdců bojovat proti kůrovcové kalamitě i v některých částech Šumavy určených k ryze přírodnímu vývoji.
Chalupa Stráského žádost o povolení tohoto kroku posuzoval déle než měsíc, což zdůvodňoval snahou podrobit návrh důkladné odborné oponentuře. Nakonec minulý týden rozhodl, že Stráskému vyhoví pouze částečně. Zatímco šéf parku navrhl ponechat přírodě jen 14,8 % rezervace, podle Chalupy se nesmí zasahovat na 18 % území. Do prvních zón navíc nesmí lesnická technika, jen dřevorubci s pilou, a stromy musejí zůstat na místě k zetlení.
I když Chalupa zároveň povolil kácení i v některých dosud bezzásahových zónách, boji s lýkožroutem už to podle vedení parku moc nepomůže. "Takový strom už představuje jen mrtvé dřevo, jehož kácení už lýkožrouta nemůže nijak ohrozit," potvrdil LN bývalý předseda sekce Národního parku Šumava Jakub Hruška.
Na stranu odpůrců boje proti kůrovci v bezzásahových zónách Šumavy se navíc včera postavil i ministr zahraničí a vystudovaný lesník Karel Schwarzenberg. "Stráského plán je lesnickým postupem pro hospodářské lesy, nikoliv pro národní park," zkritizoval návrh ředitele parku.
