Za opoziční ANO uspěli ve volbách tři kandidáti. Hnutí Andreje Babiše tak bude mít po volbách pět senátorů, díky čemuž poprvé může mít vlastní stranický klub.
„Co se týká senátních voleb, v prvním kole jsme byli velmi spokojení, v zásadě jsme vyhráli. Částečně se to dá považovat za referendum o vládě. Druhé kolo bylo 480 tisíc voličů, tam to s referendem srovnávat nelze. Spokojení nejsme, tam jsme prohráli,“ řekl Havlíček a pogratuloval vítězné koalici Spolu.
„Souhlasím s tím, že je to osobní prohra Andreje Babiše,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka s odkazem na sobotní vyjádření premiéra Petra Fialy. „Je důležité vzpomenout si, jak dramatické byly útoky opozice proti vládě, co zažíval Miloš Vystrčil na Jihlavsku, kam přijelo celé předsednictví hnutí ANO, rozdávali tam salámy,“ dodal ministr dopravy k výsledku senátních voleb.
„Mrzí nás, že u pěti obvodů šlo o desítky nebo nízké stovky hlasů, které rozhodly. Jednotlivé kandidáty v druhém kole voleb jsem navštívil. Kandidátů jsme ale měli hodně a měli jsme na to pouze týden,“ reagoval Havlíček na dotaz moderátorky, zda hnutí ANO nesoustředilo příliš mnoho pozornosti na propagaci jediné kandidátky Jany Nagyové na Jihlavsku.
Vítězem letošních senátních voleb se stala ODS, získala osm mandátů z 27. Šest křesel vybojovala KDU-ČSL a tři TOP 09. Vládní koalice těchto stran podle premiéra a předsedy ODS Petra Fialy tak získala při započtení všech podporovaných kandidátů při obměně třetiny Senátu 20 mandátů, což Fiala označil za jednoznačný výsledek.
Předsedou horní komory bude moci zůstat občanský demokrat Miloš Vystrčil, který vyhrál na Jihlavsku zřejmě nejsledovanější duel voleb.
„Obžalovaný neznamená vinný. Vzpomeňme si na Bohuslava Svobodu, který byl nepravomocně odsouzen. Zdálo se nám to absurdní a chtěli jsme, aby byl osvobozen. To se může stát každému politikovi. Jestli se někdo cítí nevinen, tak ho nemůžeme deklasovat tím, že nemůže být zvolena. Má stejné právo jako všichni ostatní. A chci podotknout, že jako neznámá dopadla Jana Nagyová velmi dobře,“ řekl Havlíček ke kandidatuře obžalované zástupkyně hnutí ANO ve volbách.
Prezidentské volby
Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po sečtení hlasů druhého kola senátních voleb uvedl, že koalice oznámí strategii pro prezidentské volby 4. října. „Čas nám zabrala práce na řešení energetické krize i na volbách,“ vysvětlil Kupka, proč koalice neustále oddaluje datum oznámení vlastního kandidáta či podpory již známého uchazeče o Hrad.
Nový prezident bude mít podle Havlíčka náročný úkol, hnutí se bude snažit podporou svého kandidáta vyvážit síly s vládní koalicí.
„Co se týká prezidentské volby, je dobré říct, že naší snahou bude, aby se vyvážila současná koalice. Koalice má premiéra, předsedu parlamentu, Sněmovny i Senátu. Na jaře situace nebude lepší, ceny na světových trzích jsou vysoké. Opatření, která jsme zajistili, nebudou řešit situaci. Prezident v tom bude muset sehrávat velmi náročnou roli,“ řekl Havlíček.
Energetická krize
Ministr dopravy řekl, že koalice zastropovala ceny elektrické energie na šesti korunách. „Není to šest korun za kilowatthodinu, ale sedm až devět tisíc korun za megawatthodinu. Místo toho, abyste nařídili cenu výrobcům, dotujete to ze státního rozpočtu u obchodníků,“ reagoval místopředseda Sněmovny Karel Havlíček.
„Jsme energeticky soběstačnou zemí, která elektřinu exportuje. Nedokážeme vysvětlit, proč ceny energií v zemích, kam ji dodáváme, jsou nižší než u nás,“ dodal.
„Bude to 6 plus 2 koruny maximálně,“ připustil pak Kupka. „Každý výrobce má cenu jinou, to je nejzávažnější problém. Opozice to chtěla zastropovat na třech korunách, jen vstupy tepelné elektrárny jsou ale vyšší než tři koruny,“ dodal ministr dopravy s tím, že koalice spolupracuje s Evropskou unií na celoevropském řešení. Podle Havlíčka ale unie žádné ceny nezastropovala a dojde k dotačnímu chaosu.
Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
EU doufá v to, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Podle odhadů Evropské komise by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu korun). Limit 180 eur za MWh a povinné úspory mají vstoupit v platnost na začátku prosince.
