Ve čtvrtek odpoledne promluvil v sále Ústředního domu armády v Praze ... ministr zahraničních věcí Jan Masaryk k důstojníkům ministerstva národní obrany o mezinárodní situaci a o událostech posledních dnů. „Nevím,“ prohlásil ministr, „zda někdo z vás jel z Prahy do Hamburku a zda si všiml původních názvů železničních stanic, předělaných německými rytíři. Zažili jsme nov,německé rytíře‘, jimž se germanizace málem podařila. Existence našeho slovanského státu visela na nitce. Německo bylo, je a bude naším odvěkým nepřítelem. Je naším politickým problémem a my bychom rádi viděli sjednocené Německo, které by bylo součástí evropského společenství národů. Naší záchranou je spojení se Sovětským svazem a naše místo je po jeho boku. Musíme být vděční, dovolíli nám, abychom tam byli. Musíme věnovat všechno úsilí, abychom nebyli napadeni Němci. Kolem našich hranic jsou dva miliony fanatických nepřátel.“ O událostech posledních dnů prohlásil Masaryk, že jsme udělali nekrvavou revoluci, a připomněl v této souvislosti převrat v jiných zemích. Vstupujeme do nové fáze naší historie, pravil. „Mé credo v této dramatické době bylo jasné. Když se přiostřila situace, neuvažoval jsem ani minutu, kde je moje místo. Je s lidem, s Čechy a Slováky, které miluji. Slyším-li hovořit o lidech, kteří začínali odboj, píchne mne u srdce. Odboj proti Hitlerovi ano - ale odboj proti vlastní krvi, vlastním bratřím a vlastní republice nikdy. „Jsem přesvědčen,“ prohlásil ministr závěrem, „že se války nedočkám. Je to moje přání a má modlitba. Počítejte se mnou, jsem jedním z vás.“
(LN 6. 3. 1948)
***
Každý den čtěte články z archivních LN na www.lidovky.cz/osmicky
