„Zrovna dneska jsem vzpomenuté firmě EMH zaslal v podstatě výpověď z toho memoranda, ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Tímto krokem jsem chtěl definitivně ukončit různé dezinterpretace a spekulace, které se objevovaly různě nakonec i v médiích,“ uvedl ve čtvrtek Hüner.
Kauza lithium: Memorandum o jeho těžbě je dle Babiše neplatné |
Memorandum o porozumění krátce před loňskými volbami s EMH podepsal tehdejší ministr Jiří Havlíček (ČSSD). Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné.
„Chtěl jsem se chovat korektně a najít oboustranné řešení, které by celou kauzu podezřelého memoranda o lithiu uzavřelo. Bohužel ze strany společnosti EMH nebyly, i přes deklarovaný příslib, podniknuty adekvátní kroky k vyřešení situace,“ doplnil v čtvrteční tiskové zprávě resortu Hüner. „Má trpělivost není nekonečná. EMH ve stanovené lhůtě nereagovala. Rozhodl jsem se tedy přistoupit k jedinému možnému kroku, a to prohlásit memorandum za neplatné,“ dodal.
V týdnu před podzimními volbami se kvůli memorandu mimořádně sešli tehdejší poslanci. Přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby jeho platnost zrušila. Babišovu jednobarevnou vládu včetně Hünera jmenoval prezident v polovině prosince. Na konci ledna ministr oznámil, že Česko do jednoho týdne uzavře s EMH dodatek k memorandu. Babiš ho za záměr kritizoval a kabinet dal následně Hünerovi za úkol dojednat právní nezávaznost dokumentu.
Údaje o geologickém složení státního území dlouhodobě sbírá a zpracovává státní Česká geologická služba (ČGS), která je předává správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Vedoucí odboru nerostných surovin ČGS Jaromír Starý loni v říjnu ČTK řekl, že v Česku je evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 miliony tun lithia.
Ministerstvo zlepší zacházení se surovinami, říká Hüner
Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá dokument, který by měl být doplněním platné surovinové politiky státu v oblasti nerostných surovin. Mimo jiné má počítat s tím, že povolení k průzkumu u strategických surovin by musela schválit vláda. U lithia vydalo ministerstvo životního prostředí v roce 2010 licenci firmě Geomet, který je dceřinou společností EMH.
Hüner novinářům ve Sněmovně řekl, že do června připraví ministerstvo aktualizovanou verzi surovinové politiky státu, která v souladu s programovým prohlášením vlády upraví i zacházení se strategickými surovinami. „Role státu má být posílena,“ řekl ministr. Zjišťování objemu nebo bonity strategických surovin by podle něj měla mít na starost státní firma Diamo.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022.
Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy. Povrchově hodlá těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě. Hüner na dotazy novinářů odpověděl, že na přednostní právo na těžbu po geologickém průzkumu nemá memorandum ani jeho vypovězení žádný vliv.
KAUZA LITHIUM- Spory ohledně těžby lithia vypukly poté, co loni 2. října tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal se společností European Metals Holdings (EMH) memorandum o porozumění, týkající se možné těžby na Cínovci. Na místě nyní provádí průzkum společnost Geomet na základě licence, kterou získala v roce 2010. Loni byla licence ministerstvem životního prostředí prodloužena. Geomet patří od roku 2012 EMH registrované v Austrálii. Podpis memoranda krátce před volbami vzbudil pozornost politiků. - Už 3. října prezident Miloš Zeman na návštěvě Ústeckého kraje řekl, že v těžbě lithia by se měl angažovat státní podnik. Byla by to podle něj záruka, že prostředky zůstanou v ČR. Ministerstvo průmyslu poté zveřejnilo obsah dokumentu, který obsahuje tři okruhy dohody - závazek "maximalizovat možnosti" dalšího zpracování lithia v ČR, vůli spolupracovat s českými vědci na nejúplnějším zpracování rudy a možnost, že se stát kapitálově zapojí do těžby. - Opoziční komunisté přišli 6. října s požadavkem na svolání mimořádné sněmovní schůze k těžbě lithia. Podpořili je poslanci ANO, k žádosti se připojili také někteří poslanci ČSSD a SPD. Ostře se o memorandu vyjádřil předseda ANO, nynější premiér Andrej Babiš, který je označil za "krádež ČSSD za bílého dne". Podle tehdejšího volebního lídra sociální demokracie Lubomíra Zaorálka ale postupoval ministr Havlíček v rámci toho, co umožnily předchozí kroky mistra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). - Havlíček 8. října odmítl tvrzení Babiše a některých komunistů, že na základě dokumentu hrozí mezinárodní arbitráž. Memorandum podle něj neznamenalo pro ČR závazky. O lithiu pak 1. října hlasovala vláda, která hlasy ministrů za ČSSD a KDU-ČSL zamítla návrh hnutí ANO zrušit memorandum. Ve stejný den se těžbou zabýval Senát, který vyzval politiky zejména z ANO a KSČM, aby nenadřazovali své politické zájmy a způsob vedení volební kampaně nad zájmy ČR. - Kvůli lithiu se 16. října, čtyři dny před začátkem voleb, sešla mimořádně Sněmovna. Poslanci přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby zrušila platnost memoranda. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že se o dalším postupu poradí s právníky. - EMH v říjnu oznámila, že její zájem o těžbu trvá, firma chtěla o projektu jednat s novou vládou. Společnost také uvedla, že chce dostát závazkům z memoranda a že už jednala se státním podnikem Palivový kombinát Ústí a připravuje jednání se státním podnikem Diamo. - Po volbách do Sněmovny předseda vítězného hnutí ANO Babiš 29. října řekl, že memorandum o těžbě lithia je podle něj neplatné. Prohlásil také, že zatím neví, jak by situaci řešil, a že chce proto počkat na analýzu, jejíž vypracování slíbil dosluhující premiér Sobotka. Po jmenování menšinové Babišovy vlády nový ministr průmyslu Tomáš Hüner letos 11. ledna řekl, že ministerstvo zatím neplánuje zrušení memoranda a že resort vyhodnocuje, co by z hlediska penalizací nebo finančních postihů takový krok znamenal. - Po jednání s EMH a její dceřinou firmou Geomet oznámil 25. ledna Hüner, že Česko uzavře s EMH do jednoho týdne dodatek k memorandu. O obsahu dodatku odmítl mluvit. Premiér Babiš 30. ledna Hünera kritizoval za to, že nekonzultoval s vládou svá jednání o úpravě memoranda. Babiš řekl ČT, že ministrovi dal za úkol předložit vládě analýzu, že je memorandum neplatné. - Koncem ledna pak Babiš řekl, že memorandum je nesmyslné a neplatné. Zopakoval to i po jednání vlády s tím, že případných soudních sporů ani arbitráží ze strany EMH se neobává. Kabinet dal Hünerovi za úkol dojednat právní nezávaznost dokumentu. Ministr by měl také zaúkolovat podnik Diamo, aby provedl průzkum ložiska. Dnes Hüner oznámil, že EMH zaslal výpověď memoranda. - O tom, že se v Krušných horách nacházejí zásoby lithia, se ví desítky let. Význam suroviny začal stoupat v posledních dvou dekádách, kdy se lithium stalo součástí stále rozšířenějších baterií. S tím také roste cena suroviny a vyplatí se i těžba, která by ještě před několika lety nedávala ekonomický smysl. V ČR je podle odhadů tři a šest procent celosvětových zásob kovu. - Firma Geomet, kterou před deseti lety založila skupina českých geologů, se původně na Cínovci zabývala možným využitím jiných kovů, například cínu nebo wolframu. Ty se na místě těžily do roku 1990, poté už se dobýváni nevyplatilo. Se stoupající cenou lithia Geomet zaměřil většinu své pozornosti právě k tomuto kovu. |
