Podle České školní inspekce výsledky žáků potvrzují dlouhodobě klesající trend a vysoký podíl žáků, kteří nedosahují ani té základní úrovně znalostí. České vzdělávání má podle instituce pevný základ, ale nedokáže ho zatím proměnit v úspěch svých žáků.
Nejhorší situace je v matematice, kde 29 procent českých žáků nedosahuje zmíněné základní úrovně, v přírodních vědách jde o 21 procent, ve čtení o 27 procent.
„Dobrou zprávou je, že Česká republika zůstává nadprůměrná jak v přírodních vědách, tak v matematice a čtení. I přesto, že máme spoustu problémů, včetně podfinancování regionálního a vysokého školství, můžeme vidět dobré výsledky,“ řekl na začátku tiskové konference k výsledkům srovnání ministr školství Robert Plaga (ANO). Celkově však znalosti a výsledky českých žáků dlouhodobě klesají.
Podle Plagy je to důkaz, že je potřeba větší podpora učitelů přírodních věd. „Spousta lidí to bude interpretovat tak, že jsme se zhoršili a chce to s tím něco dělat. Nicméně je potřeba se podívat na výsledky všech zemí OECD, kde se průměrný výsledek snižuje. Dnešní děti mají jiné návyky a oslabenou pozornost, to jsou pro nás výzvy, na které musíme reagovat. To však bez peněz nepůjde,“ doplnil Plaga s tím, že regionální i vysoké školství je v České republice podfinancované.
Lépe jsou na tom asijské země či USA
Letos se do průzkumu zapojilo 91 zemí a ekonomických regionů včetně 38 zemí OECD a 53 partnerských států. V České republice probíhalo šetření na 387 školách a 8 462 žácích.
Čeští studenti se umístili v přírodních vědách na 20. příčce, nad průměrem OECD, ale i Evropské unie. Oproti světu však u tuzemských žáků nastal propad výrazněji. Nejlépe se umístily vybrané provincie Číny, Singapur, Tchaj-wan, Japonsko a další asijské země. Z Evropy si nejlépe vede Estonsko či Velká Británie, lepší než Češi jsou také v USA. Zlepšení dosáhli žáci například na Slovensku, v přírodovědě a čtenářství ale tato země zůstala pod průměrem OECD.
Čeští žáci jsou nadprůměrní také v řešení problémů v digitálním prostředí.„Čeští žáci prokázali nadprůměrnou schopnost řešit úlohy zaměřené na programování a modelování, v nichž pracovali s algoritmy, daty a zpětnou vazbou,“ uvádí Česká školní inspekce. Nejlépe si však vedou ti, kteří nejsou rozptylováni a pro výuku využívají nějaké zařízení (jako třeba mobil či počítač) pouze jednu hodinu denně či méně.
První šetření PISA vzniklo už v roce 2000, v České republice je za přípravu, realizaci a šetření odpovědná Česká školní inspekce. Mezinárodní šetření PISA je největším světovým vzdělávacím výzkumem a je jednou z hlavních aktivit vzdělávacího direktorátu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Každý žák vypracovává dvouhodinový kognitivní test. V testu jsou zastoupeny úlohy s volbou odpovědi, kdy žák volí jednu správnou odpověď z více nabízených možností, a dále úlohy s tvorbou odpovědi, v nichž se po žácích požaduje, aby formulovali vlastní odpověď. S rozvojem počítačového testování byli tradiční testové úlohy doplněny o interaktivní úlohy založené na simulacích, experimentech a interakcích.
V posledním srovnání z roce 2022 se šetření zaměřilo na finanční gramotnost patnáctiletých žáků, ti čeští se umístili na pátém místě mezi dvaceti zúčastněnými zeměmi.
