„Já nebudu dopředu říkat a vzkazovat koaličním partnerům, jak to vidím já,“ odvětil na dotaz iDNES.cz, které služby státu občanům chce omezovat.
„Musíme redukovat a změnit některé parametry některých mandatorních nebo kvazimandatorních výdajů,“ uvedl Stanjura. Mohlo by to tak dopadnout například i na zvyšování důchodů. Nyní se navyšují o inflaci a k tomu o polovinu růstu reálných mezd. Při vyšší inflaci během roku může dojít i k další, mimořádné valorizaci mimo lednový termín.
Stanjura řekl, že se určitě zaměří na národní dotační tituly, které dlouhodobě považuje za něco, co nepomáhá české ekonomice, a systém je podle něj nespravedlivý.
„My bychom chtěli v prvním pololetí přinést balík zákonů do Poslanecké sněmovny a Senátu, který by mohl snížit strukturální saldo zhruba o jeden procentní bod, což je zhruba 70 miliard korun,“ uvedl ministr financí. Půjde podle něj o kombinaci opatření na obou stranách rozpočtu – na výdajové i příjmové.
„Já tedy určitě předložím zákon, který bude rušit velkou část daňových výjimek. Jak velkou část Poslanecká sněmovna schválí, to nevím, ale kromě těch, které jsou nesporné, které ani nechápeme jako daňovou výjimku nebo osvobození daně, tak tam samozřejmě ty návrhy směřovat nebudou, ale u těch všech ostatních jsem připraven takový návrh předložit,“ řekl ministr financí. Jeho kolegové ve vládě podle něj ví, že ten názor zastává dlouhodobě. Je totiž pro zjednodušení daňového systému.
„V této chvíli jsme zahájili práci pěti expertních skupin. Rozdělili jsme to podle typů příjmů a uvidíme, k čemu dojdeme,“ řekl Stanjura v přestávce jednání Sněmovny o návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun.
