“Ministerstvo zdravotnictví nákup 3D digitálního chirurgického mikroskopu Fakultní nemocnicí Ostrava prověří v rámci veřejnosprávní kontroly. Ta se zaměří na to, zdali byl nákup bez výběrového řízení oprávněný, zdali byly dodrženy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, a zdali se jednalo o cenu v místě a čase obvyklou,” napsala LN mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Podle informací LN si na ostravský nákup u ministra stěžovali ostatní dodavatelé. “Na podzim se začalo hovořit o tom, že fakultní nemocnice chce pořídit operační mikroskop - na trhu je nás více, kdo tyto mikroskopy dodávají. Čekali jsme vypsání zakázky a najednou čteme články, že mikroskop byl zakoupen,” napsali ministrovi anonymně s žádostí o zásah. Celou situaci označili za zvůli, výsměch a popření práva.
Nemocnice ovšem tvrdí, že přístroj pořídila v době nouzového stavu a bez výběrového řízení, aby ochránila své lékaře. “Operatéři z oblasti neurochirurgie měli informace od kolegů ze zahraničí, že mnoho lékařů zemřelo na nákazu koronavirem právě proto, že se dostupnými prostředky při práci se stávajícími mikroskopy neměli možnost chránit, nakazili se a zemřeli. Náš nepodkročitelný požadavek na mikroskop tedy byl, aby operační výkon byl proveditelný i při plném použití osobních ochranných pomůcek nutných v době pandemie,” sdělila LN mluvčí nemocnice Petra Petlachová.
Varování pro Ostravskou univerzitu. Komise nedoporučuje schválení akreditace studijního programu |
Jde totiž o to, že u běžného operačního mikroskopu se chirurg musí dívat do okulárů, takže nemůže pracovat s vodotěsnou ochranou očí. Nový mikroskop, který je bezokulárový, mu však umožňuje pracovat v polarizačních 3D brýlích. Systém totiž používá digitální kamery, jejichž data software následně převádí do trojrozměrného obrazu. Místo pohledu do okulárů tak operatér pracuje s hlavou nahoře a operační pole sleduje na velké LCD obrazovce.
Dodavatelé však upozorňují, že ostravská nemocnice byla první v republice, která si podobnou technologii zakoupila. Těžko tak podle nich mohlo jít o urgentní nákup související s akutním ohrožením, bez kterého by se v době koronavirové krize žádná nemocnice neobešla. Podobný přístroj si navíc po Ostravě pořídila i motolská nemocnice. Zaplatila za něj ovšem podstatně méně. Ostrava dala 11,4 milionu bez DPH, zatímco Motol jenom 9,8 milionu, jak upozornil server Seznam Zprávy.
Petlachová to vysvětluje tak, že ostravská fakultní nemocnice si digitální 3D mikroskop zakoupila i se softwarovým modulem ICG. “Zjednodušeně řečeno se jedná o zobrazovací modul, který je schopen po podání kontrastních látek pacientovi zobrazit tumorové buňky v mozku. Díky tomuto zobrazení lékař v reálném čase vidí, které části tkáně odstranit a které ponechat,” uvedla.
Jenomže z technických specifikací obou zakoupených mikroskopů, které nemocnice zveřejnily v registru smluv, vyplývá, že i po odečtení softwarového modulu ICG a jeho příslušenství zaplatila ostravská nemocnice stále o asi půl milionu více než pražský Motol.
Na trhu jsou navíc podobné přístroje i od jiných výrobců, takže lze předpokládat, že by případná veřejná zakázka mohla výslednou cenu značně snížit. Například Ústřední vojenská nemocnice si digitální chirurgický mikroskop pořídila v dubnu také, ovšem od jiné firmy než ostravská nemocnice. Zaplatila však za něj 8,7 milionu korun bez DPH. Tedy o zhruba čtvrtinu méně než nemocnice v Ostravě.
