Ten odsoudil jednostranné akce některých evropských zemí zaměřené na řešení migrační krize. Podle řecké tiskové agentury AMPE ale popřel, že by na schůzi vládlo „elektrizované ovzduší“. Francie zase v Bruselu kritizovala zpřísněné belgické kontroly na belgicko-francouzské hranici. “Hlavním problémem dnes je přístup Řecka. Ten je třeba zásadně změnit, nebo se nepohneme dál,“ prohlásil Kaliňák.
V den, kdy Řecko kvůli středeční schůzce Rakouska se zeměmi Balkánu odvolalo svou velvyslankyni z Vídně, bylo v Bruselu patrné napětí, jež nyní v EU panuje kvůli migraci a dění v Řecku a na západním Balkáně.
Nepřátelské Rakousko
“Rakousko se k nám chová jako k nepřátelům,“ řekl Muzalas svým protějškům podle diplomatického zdroje citovaného agenturou AFP. Muzalas také v Bruselu podle řeckých médií prohlásil, že Řecko „nepřipustí, aby se pro Evropu stalo Libanonem, skladištěm duší“, a to ani v případě, že by dostalo rozsáhlou finanční pomoc.
Muzalas po zasedání ministrů řekl, že většina členských zemí podpořila řecké námitky proti „jednostranné“ politice Rakouska ohledně zpřísnění kontroly hranic a také proti svolání středeční vídeňské minikonference s balkánskými zeměmi věnované uprchlické krizi.
Podle řecké agentury AMPE ale ministr popřel, že by na schůzi vládlo „elektrizované ovzduší“. Podle něj naopak panovala přátelská atmosféra. Připustil však, že vzniklo „malé napětí“ vzhledem k názorovým rozdílům mezi Aténámi a Vídní.
Země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) už několik týdnů hovoří o potřebě „Plánu B“, kterým má zahrnovat především posílení ochrany makedonské hranice na sever od Řecka.
Chovanec připomínal Řecku pomoc
Aténám se podobná hrozba nelíbí. Už nyní totiž Makedonie odmítá některé migranty, které dosud vpouštěla, a ti tak zůstávají na řeckém území.
Chovanec řekl, že musel řeckému kolegovi připomenout finanční i materiální pomoc, které se z ČR jeho zemi dostalo. Zároveň ho požádal, aby se neopakovala jeho vyjádření z poslední doby na adresu středoevropských států. „Je velmi složité potom v našich zemích hájit pomoc Řecku v době, kdy se takto vyjadřuje na naši adresu,“ poznamenal český ministr.
“Řecko na jedné straně říká, že neumí svou hranici hlídat. Ale evidentně s tím ani nechce začít. A neustále žádá o nějakou evropskou solidaritu. Představa, že by stále přerozdělovali svůj problém mezi všechny přesto, že sami selhali, je neuvěřitelná,“ prohlásil dnes před novináři Kaliňák.
Kaliňák výměnu názorů s Řeky označil za „ostrou“. „Není to obvyklé, aby se ministři přímo hádali a vyčítali jednotlivé body,“ poznamenal slovenský ministr. Tvrdá vyjádření na řeckou adresu podle něj zněla nejen od zástupců V4, ale také od ministrů ze západní Evropy.
Řekové podle něj i dnes partnerům tvrdili, že místa k registraci a výběru žadatelů o azyl - takzvané hotspoty - budou příští týden fungovat. „To se setkalo s poměrně pobavenou reakcí. Jeden funguje stěží, ostatní vůbec nejsou připravené,“ uvedl Kaliňák s odkazem na zjištění slovenských a českých zástupců přímo na místě.
Řecko mělo podle loňské dohody lídrů zemí EU celkem pět hotspotů po několika odkladech otevřít už loni do konce listopadu. Podle Chovance se ale v tomto ohledu situace v posledních dnech mění, hotspoty totiž v Řecku dostala na starost armáda, která věc začala řešit.
Pro EU je nyní při řešení migrační krize klíčovou zemí Turecko. Úspěch jednání ale bude podle Kaliňáka opět závislý na řeckém postoji. „Někdy mám pocit, že zvítězí malé žabomyší války z dávno minulých dob,“ podotkl.
Trapné výmluvy
Kaliňák dodal, že Řekové se ve čtvrtek „trapně vymlouvali“ na Turecko, které podle nich může za to, že stále není funkční kontrola jejich společné hranice. Právě přes ni do EU dál proudí tisíce migrantů.
Unie se loni na podzim s Tureckem dohodla na společném akčním plánu, jak situaci řešit. V únoru summit EU zopakoval, že tento přístup je prioritou. Pokud však do vrcholné schůzky EU-Turecko, naplánované na 7. března, počty migrantů výrazně nepoklesnou, bude podle českého ministra vnitra potřeba bránit migrantům v přesunech z Řecka dál na Balkán. Pokud se nic nestane, hrozí podle něj velmi rychlý konec existence schengenského prostoru volného pohybu.
Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve na okraj dnešní bruselské schůzky kritizoval rozhodnutí Belgie zpřísnit kontroly na belgicko-francouzské hranici kvůli obavám z přívalu uprchlíků z rušeného uprchlického tábora v severofrancouzském Calais. „Toto rozhodnutí se nám zdá podivné, stejně jako jeho zdůvodnění,“ řekl ministr. Neodpovídá prý realitě, že by migranti z Calais mohli způsobit nával na belgické hranici.
