Ústav dočasně povede zástupce ředitele Josef Hrnčiřík a na místo ředitele bude vypsáno výběrové řízení. Důvody odvolání Šlechtová neuvedla, nesdělila je ani Šafářovi. Své odvolání nechtěl komentovat. Ministryně má právo odvolat ředitele, řekl.
Když v březnu Moskva označila Česko za možného původce novičoku, řekl Šafář, že otravné látky se v Česku vyrábějí výhradně pro laboratorní účely a že malé množství jich vyrábí i jeho ústav. Řádově jde o gramy, takže podle tehdejšího Šafářova vyjádření nejde o výrobu, ale spíš „laboratorní přípravu malého množství“ kvůli otestování jejich vlastností.
Na jeho výrok se odvolával prezident Miloš Zeman v souvislosti se svým vyjádřením, že se v ČR novičok vyráběl. To další představitelé Česka odmítli. Babiš Šafáře za výrok kritizoval, jeho vyjádření podle něj bylo nešťastné. Šafářovo vystoupení podle předsedy vlády mohlo způsobit nedorozumění s prezidentem.
Bohuslav Šafář (vlevo)
„Za dlouholeté působení v čele Vojenského výzkumného ústavu Bohuslavu Šafářovi děkuji,“ uvedla podle tiskové zprávy Šlechtová. Vojenský výzkumný ústav je státní podnik, který ministerstvo obrany zřizuje. Ředitele jmenuje či odvolává ministr nebo vláda.
Babiš na návštěvě v Ústeckém kraji uvedl, že Šlechtovou o Šafářovo odvolání nežádal. „Já jsem určitě nežádal, aby ho odvolala, ale informovala mě o tom. Ale je pravda, že některé výroky pana ředitele Šafáře byly kontroverzní a sehrály určitou roli na mezinárodním poli,“ řekl premiér.
Šafář, který i nadále zůstává zaměstnancem VVÚ, se nechtěl ke svému odvolání vyjadřovat. „Paní ministryně jako zakladatelka našeho podniku má právo odvolávat ředitele. Svého práva využila, více vám k tomu nemůžu říct,“ řekl. O svém konci v čele VVÚ byl informován před vydáním tiskové zprávy. Důvod odvolání se nedozvěděl, uvedl.
Vojenský výzkumný ústav v Brně- Veřejnosti poměrně neznámá instituce se dostala do centra pozornosti začátkem května, když prezident Miloš Zeman prohlásil s odkazem na vojenské zpravodajce řekl, že se v ČR v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka A230, kterou označil za novičok, BIS podle prezidenta naopak dospěla k závěru, že tento plyn nebyl novičok. Premiér Andrej Babiš pak po schůzce se šéfy obou tajných služeb řekl, že látka typu novičok se v ČR nevyráběla, nevyvíjela ani neskladovala.
- Před týdnem Babiš České televizi řekl, že nedorozumění mohl zapříčinit ve svém vystoupení z poloviny března šéf VVÚ Bohuslav Šafář. "Výrok toho ředitele ústavu byl veřejný a nešťastný. Z toho vzniklo to nedorozumění," uvedl. Šafář začátkem března řekl, že podobné látky se v ČR vyrábějí - podle jeho slov se jedná spíše o "laboratorní přípravu malého množství" - jen pro laboratorní účely, kvůli otestování jejich vlastností, a to se souhlasem Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
- Konec Šafáře v čele Vojenského výzkumného ústavu není jednou personální kauzou spojovanou s možným výskytem novičoku v ČR. Média například v uplynulých dnech spekulovala, že neshody kolem novičoku stály za prezidentovým nedávným odmítnutím jmenovat šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku do generálské hodnosti.
- Současný Vojenský výzkumný ústav (VVÚ) založilo jako státní podnik v roce 2012 ministerstvo obrany, Bohuslav Šafář jej vedl od počátku. Ústav vznikl převodem odborných činností, majetku a personálu z odštěpného závodu Vojenského technického ústavu ochrany Brno a státního podniku VOP CZ v Šenově u Nového Jičína. VVÚ přitom navazuje na výsledky více než půlstoletí práce svých předchůdců, kteří se podíleli na armádním výzkumu a vývoji.
- Ústav je charakterizován jako multioborová výzkumná organizace, která pro ministerstvo obrany koordinuje základní výzkum, provádí aplikovaný výzkum, řídí vývoj a inovace vojenské techniky a materiálu, zabezpečuje zkoušky vojenské techniky a odborná školení specialistů v mnoha oborech. Mezi ně patří chemická, biologická a radiační ochrana, elektronický boj a maskování nebo materiálové inženýrství.
- Těchto oblastí se týká i výzkum, který VVÚ provádí. Jeho zaměstnanci se věnují například vývoji senzorové techniky, elektronickému a kybernetickému boji a maskování, zabývají se speciálními materiály, ať už kovovými nebo nekovovými. Velkou roli v jejich práci má výzkum zaměřený na ochranu obyvatelstva proti zbraním hromadného ničení, chemickým a jaderným haváriím, chemickému, elektronickému a kybernetickému terorismu a útokům proti významným objektům infrastruktury.
- Tak, jak to České republice umožňuje platná Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení (CWC), zabývá se ústav také výzkumem zvláště nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí, a to pro výzkumné a výcvikové účely.
- K výsledkům práce ústavu patří například soupravy pro zjišťování chemických látek, dozimetry, protichemické masky, ochranné oděvy, dekontaminační prostředky nebo polní chemické laboratoře, ale i radiotechnické průzkumné prostředky jako známá Tamara. V ústavu vznikla také chemická průzkumná vozidla na základě automobilů Land Rover. Odborníci z ústavu se v minulosti zapojili do mise UNSCOM v Iráku, zabývající se tamními zásobami zbraní hromadného ničení, cvičili také inspektory Organizace pro zákaz chemických zbraní v Haagu.
- V roce 2016 vykázal ústav tržby 286 milionů korun.
|
